Článek
Očkování do značné míry stojí za celosvětovým snížením počtu úmrtí dětí a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zabrání ročně čtyřem až pěti milionům úmrtí.
Výsledky studie publikované nedávno v časopise Vaccine ukazují, že ve většině zemí je očkování dětí proti základním infekčním onemocněním povinné. Ze zkoumaných států jich 89 očkování požaduje, 32 pouze doporučuje a ve 20 z nich je očkování povinné pro přijetí do škol. U ostatních zemí nejsou informace dostupné.
Studie také upozorňuje, že zejména v chudších zemích je problémem především nedostatek očkovacích látek, infrastruktura a přístup k vakcinaci. To všechno pak ústí v nižší proočkovanost obyvatel.
Očkování v Česku
V České republice se povinně očkuje proti devíti základním onemocněním: záškrtu, černému kašli, tetanu, dětské obrně, hepatitidě B, onemocnění vyvolanému bakterií Haemophilus influenzae b, zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Očkování je povinné pro přijetí dětí do školek a škol.
O očkování v Česku rozhodoval před dvěma měsíci i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, kdy zamítl všech šest stížností českých rodičů. Část z nich se týkala právě odmítnutí školských zařízení přijmout neočkované děti. Tématu se Seznam Zprávy podrobněji věnovaly v tomto textu.
Přístupy jednotlivých států shrnují autorky studie do tří základních kategorií. V případě některých zemí se ukázalo, že důležitým aspektem je zkušenost s očkováním v minulosti, například jaká je vzájemná důvěra mezi občany a zdravotnickými úřady a odpovědnost. Další kategorií jsou státy, kde v otázce očkování existují regionální odlišnosti. Jako poslední skupinu pak studie označuje země, které změnily existující vakcinační praxi kvůli rozšíření nákazy některé z nemocí.
Návrat spalniček
Příkladem může být nedávná epidemie spalniček, které se od roku 2016 začaly celosvětově šířit. Jak uvádí WHO ve zprávě za rok 2019, zdravotníci zaznamenali nejvíce případů od roku 1996 – téměř 870 tisíc. Počet obětí od roku 2016 vzrostl o 50 procent.
Jednou z příčin je i nedostatečné očkování. K dosažení kolektivní imunity je v případě spalniček potřeba, aby bylo imunních 93 až 95 procent lidí. Proočkovanost přitom v některých zemích klesá, za poslední roky se snížila například ve 12 unijních státech, ukazuje podrobná zpráva.
Patří mezi ně i Česko, kterému WHO před dvěma lety dokonce zrušila status země, kde byly spalničky vymýceny. Podle posledních dostupných údajů z Ministerstva zdravotnictví proočkovanost proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (používá se tzv. trivakcína proti všem třem nemocem) v České republice klesla v průběhu let 2010–2017 téměř o 15 procent.
Některé státy na rozšíření spalniček aktivně reagovaly. Například v Německu v roce 2020 zavedli povinnost děti proti této nemoci očkovat. Vakcinace je povinná pro vstup do škol a školek a zároveň není možné děti vyučovat doma. K podobnému kroku se uchýlilo také Srbsko, které před sedmi lety dokonce zpřísnilo pokuty za nedodržování očkování dětí proti spalničkám.
Ani povinná vakcinace však nemusí vést k dosažení kolektivní imunity. Studie uvádí jako příklad Ukrajinu, kde sice mají povinné očkování proti spalničkám, ale „zprávy o vedlejších účincích a negativní mediální pozornost a úmrtí spojovaná s vedlejšími účinky“ spolu s nedostatečným přístupem ke zdravotní péči vedou k malé proočkovanosti.
Nemoci, které byly díky očkování vymýceny
Pravé – nebo také černé – neštovice vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) za vymýcené v roce 1980. Pomohlo k tomu i rozsáhlé očkování. První vakcínu proti nim představil Edward Jenner v roce 1796.
Stejně se WHO snaží o celosvětovou likvidaci dětské obrny a dalších nemocí. O vymýcení malárie do roku 2040 pak usiluje Nadace Billa a Melindy Gatesových. Jedním z prostředků by mělo být i očkování, v současné době však účinná vakcína proti malárii neexistuje.
WHO radí zatím neočkovat děti proti covidu-19
Debaty budí i očkování dětí proti covidu-19. Evropská léková agentura koncem května schválila použití vakcíny od společnosti Pfizer/BioNTech pro děti ve věku od 12 do 15 let. Světová zdravotnická organizace naopak zatím radí s očkováním dětí proti onemocnění covid-19 počkat, přestože její poradní skupina SAGE dospěla k závěru, že vakcína od společnosti Pfizer/BioNTech „je vhodná pro podání lidem starším 12 let“.
„Dosud není dostatek důkazů o použití vakcín proti covidu-19 u dětí, aby bylo možné jim je doporučit. Děti a dospívající mají navíc obvykle mírnější průběh onemocnění ve srovnání s dospělými,“ píše se na webu organizace. Uvádí rovněž, že testování vakcín pro podání této věkové kategorii stále probíhá.
Děti se proti covidu-19 zatím očkují v Kanadě, Spojených státech a v Izraeli. Vakcinaci schválili i ve Francii nebo v Rakousku. V Česku se registrace této věkové kategorie otevře od 1. července. Bude dobrovolná – stejně jako v případě ostatních věkových kategorií.
