Očkovat méně je více? Svět v zoufalství zvažuje novou vakcinační strategii

Každá dávka se počítá. Mohli jsme to vidět už z toho, s jakou radostí u nás v Česku ale i jinde ve světě politici oznámili „objev“, že z ampule s pěti dávkami vakcíny od Pfizeru je doopravdy místo slibovaných pěti nakonec šest plnohodnotných dávek. Počet získaných vakcín se tak zvýšil o celých 20 %.

Co kdyby ale šlo počet očkovaných lidí dokonce zdvojnásobit?

Jednou z možných cest, jak toho docílit, je rychle podat první dávku vakcíny co nejvíce různým lidem na úkor zpoždění aplikace druhé dávky. Takový plán jako první oznámila ještě na konci loňského roku Velká Británie.

Místo doporučované 21denní prodlevy mezi první a druhou dávkou vakcíny se britská vláda rozhodla pauzu natáhnout až na 12 týdnů a tím získat čas pro očkování více lidí první dávkou. Podstatou strategie je poskytnout většímu počtu lidí když ne plnou, tak alespoň částečnou imunitu z první dávky namísto řádného naočkování polovičního počtu lidí.

V Británii se v současnosti kromě vakcíny od Pfizeru a BioNTechu očkuje i výrobkem firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity.

„Dostala se k nám data, o kterých si nejsem jistý, jestli jsou i veřejná, ale vyplývá z nich, že efektivita vakcíny (AstraZeneca/Oxford) je ještě 22. den od podání první dávky před podáním dávky druhé kolem 70 %,“ řekl v den oznámení nové strategie předseda britské imunizační a vakcinační komise pro covid-19 Wei Shen Lim.

Jako další argument pro správnost nové strategie zmínily britská vláda a její vědecký tým i nekonkrétní odkaz na „modely, které ukazují, že zajistit vysokou úroveň ochrany prostřednictvím první dávky, zachrání více životů a předejde více hospitalizacím než očkování menšího množství lidí dvěma dávkami“.

Detaily o studii pro účinnost oxfordské vakcíny po 21. dnu od podání první dávky nejsou známy a o delší trvanlivosti vakcíny Pfizeru a BioNTechu dokonce britská vláda žádný konkrétnější důkaz vůbec nezmínila. Výrobce také přímo varoval, že efektivitu svého produktu po 21 dnech od aplikace první dávky nezaručuje. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ve svém pondělním stanovisku maximální prodlevu mezi dávkami vakcíny od Pfizeru stanovila na 42 dní.

Nedostatek vědeckých důkazů, že bude strategie fungovat, pochopitelně vzbudil kritiku. Ozvala se například Britská léková agentura (BMA), jež si mimo jiné stěžovala i na to, že mnoho lidí, kteří už měli slíbenou druhou dávku, budou muset znovu na čekací listinu. Kriticky se o britském plánu vyjádřil například i americký vládní expert Anthony Fauci.

Kritické reakce britských i zahraničních odborníků zmiňuje v článku shrnujícím debatu o britské očkovací strategii i tamní vládě většinou příznivě nakloněný deník Daily Telegraph.

Například oxfordský expert na vakcíny Sandy Douglas v něm ale zmiňuje zásadní věc, kterou je obecně skepse vědců ke všemu, co není podložené recenzovanou studií. Podle Douglase se kvůli chybějícím přímým důkazům za strategii postaví málokdo. On sám by byl ale na základě svých obecných znalostí vakcín překvapený, kdyby byla špatná. „Snědl bych svou čepici, kdyby vakcína od Pfizeru byla výrazněji méně efektivní s delším rozestupem mezi dávkami,“ popsal své přesvědčení.

Kromě toho je třeba vzít v potaz, že vládní poradci museli přemýšlet i v kontextu aktuální situace, která je v Británii kritická. Sám premiér Boris Johnson, když v pondělí ohlašoval celonárodní lockdown, zmínil mimo jiné i reálné riziko, že britské nemocnice budou v brzké době kolabovat. Připomeňme, že v době oznámení nové očkovací strategie ve Spojeném království zemřelo během jediného dne téměř 1000 covidových pacientů a země je teď na absolutním vrcholu křivky počtu nově nakažených s čísly blížícími se 60 tisícům denně.

Británie je jinými slovy v situaci, kdy se urychlení očkování stává otázkou života a smrti, a vláda je proto ochotná ho využít i přes zmiňovaná rizika. Svědčí o tom také fakt, že Londýn už oznámil i plán ve výjimečných případech mixovat různé vakcíny, kdy například na první dávku od Pfizeru naváže druhá od společnosti AstraZeneca, což nikdo z výrobců pochopitelně rovněž netestoval.

Britskou strategii otevřeně zvažuje hned několik evropských zemí. Mezi nimi je například i Německo, kde stejně jako ve většině států světa snad kromě Izraele očkování doprovází kritika kvůli pomalému tempu.

Tamní ministr zdravotnictví Jens Spahn už podle Guardianu požádal Institut Roberta Kocha, aby možnost zdržení druhé dávky vakcíny zhodnotil. Jako správnou tuto strategii hodnotí například vedoucí výzkumu vakcín z berlínské nemocnice Charité Leif Erik Sander, podle nějž je skutečně „efektivnější“.

Podrobně monitorovat situaci v Británii bude podle pondělního oznámení i dánský institut infekčních nemocí. Ministerstvo zdravotnictví tam podle Guardianu zvažuje prodloužení prodlevy mezi dávkami zatím jen na maximálně šest týdnů.

Podobně se k otázce postavili i v Belgii, kde se o britské strategii v posledních dnech rovněž otevřeně uvažovalo. V tuto chvíli dilema dospělo do bodu, kdy Belgičané budou raději čekat, jak to půjde v Británii, a případně si postup osvojí.

Jak už bylo řečeno, britskou cestu už dříve odmítly Spojené státy. Zkraje tohoto týdne ale přišly s vlastním nápadem, jak se vypořádat s nedostatkem dávek vakcíny.

Představil ho šéf týmu pro podporu vývoje a distribuce vakcíny Bílého domu Moncef Slaoui, podle kterého by se mohly mladším dospělým aplikovat sice dvě, ale poloviční dávky vakcíny od společnosti Moderna.

Slaoui návrh podkládá kladnými výsledky experimentu, který ukázal, že lidé ve věku od 18 do 55 let při dvou polovičních dávkách vakcíny mají stejnou úroveň imunity jako při klasickém dávkování. Tento přístup zároveň s odkazem na dění ve Spojeném království označil za spolehlivější než podat pouze jednu plnou dávku.

Momentálně se v Americe čeká, co na to řekne Úřad pro kontrolu léčiv (FDA) a samotná Moderna. Podle Slaouiho návrh zvažují.

Vakcína od společnosti Moderna, která je v USA již povolená, by se svolení od evropského úřadu EMA mohla dočkat už v nejbližších okamžicích. Jednání začalo v pondělí.