Článek
Od 6. dubna, hned po Velikonocích, by se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mělo v Česku denně očkovat alespoň 100 tisíc dávek vakcín proti covidu-19 denně.
„Je to strašně důležité a je hlavně úkolem Ministerstva zdravotnictví, aby to s kraji zvládlo,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém tradičním nedělním příspěvku.
V Česku se během prvních dvou březnových týdnů podařilo dosavadní tempo očkování zrychlit, v posledních dnech se počet podaných dávek běžně dostává přes 40 tisíc, jednou překročil i metu 50 tisíc. Šéf resortu zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) je proto ohledně dubnového navýšení optimistický. „Očkování 100 tisíc dávek denně je reálná a realizovatelná představa,“ řekl ministr v pondělí po jednání vlády.
Vše nicméně bude záležet na několika okolnostech - dodávkách vakcín, jejich plynulé distribuci, aplikaci, dostatku injekčních stříkaček i zájmu lidí nechat se očkovat.
Nevyzpytatelný proces
Pokud jde o počty vakcín, ministerstvo ubezpečuje, že jich bude dostatek. „Během března by mělo přijít 1 133 694 dávek jednotlivých očkovacích látek, nejčastěji se jedná o dávky od společnosti Pfizer/BioNTech. V průběhu dubna to bude minimálně 2 120 797 dávek. Protože ve druhé polovině dubna očekáváme i dodávky od firmy Johnson & Johnson, tak bude těchto dávek ještě více,“ řekl ministr. Očkovací strategie zatím počítá se 185 tisíci dávek vakcíny Janssen od Johnson & Johnson.
Už minulé týdny však ukázaly, že se domluvené objemy vakcín, které mají do země dorazit, mohou libovolně měnit - běžně se posouvají termíny i množství dávek.
Jak je to s injekčními stříkačkami
Správa státních hmotných rezerv před několika dny začala s distribucí injekčních stříkaček a jehel, které mají v krajích s očkováním pomoci. Minulý týden se takto podle ČTK rozvezlo přes 315 tisíc stříkaček a 170 tisíc jehel do pěti regionů. „Ve skladech máme v tuto chvíli osm milionů stříkaček a dva miliony jehel. Další jsou na cestě,“ uvedl šéf SSHR Pavel Švagr. SSHR podle něj celkově pořídila 11 milionů stříkaček a 11 milionů jehel jako rezervu pro očkování proti koronaviru. Další miliony materiálu objednalo Ministerstvo zdravotnictví, dodávky ale ještě nezačaly a měly by být zahájeny v dubnu.
Například zatímco výrobce Pfizer/BioNTech nedávno oznámil o 10 milionů vyšší dodávky, než se kterými EU na druhé čtvrtletí počítala, AstraZeneca jich do Unie podle předběžných odhadů dodá až o 70 procent méně. Pro Česko je snížení 40procentní. Ředitelka českého zastoupení AstraZeneky Jarmila Dolečková krácení vysvětluje mimo jiné výrobními procesy, které nelze ovlivnit.
„Je to opravdu složitý proces. V různých závodech se mohou změnit vstupní podmínky, může dojít k tomu, že výtěžnost šarží, které se vyrábí, není dostatečná. Ale není to proto, že bychom nechtěli nebo tomu bránili. Samotná výroba jedné šarže trvá deset týdnů, což je poměrně dlouhá doba. Dodávky se mění i proto, že je například zrovna k dispozici šarže, která je méně objemná než jiná nebo nebyla včas propuštěna. Jsou tam různé příčiny,“ uvedla v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Dostane se na praktiky?
Ministr věří, že ostatní vakcíny případné výpadky AstraZenecy nahradí. Fakt, že bude omezena právě vakcína původně zamýšlená pro aplikaci v ordinacích praktiků, ale může právě tuto cestu očkování oslabit. Pro řadu seniorů i chronicky nemocných jde přitom o jedinou volbu.
Vakcíny navíc už teď dostává jen menšina ordinací, které o ně projevily zájem. Třeba v Ústeckém kraji praktičtí lékaři stále s očkováním ještě ani nezačali, dávky o firmy AstraZeneca zatím nepřišly. „Máme informaci, že žádné nedorazily a nedorazí,“ řekl mluvčí kraje Martin Volf. Dávky, které mají přijít příští týden, obdrží jen sedm obvodních lékařů.
Oddálení druhých dávek
Dalším faktorem, který by mohl očkování zrychlit, je oddálení aplikace druhých dávek vakcín. Prodloužení doby navrhuje Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). Doporučuje podání druhých dávek vakcín po 42 dnech u vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna a po 84 až 91 dnech u AstraZenecy. Podobně zní i doporučení České vakcinologické společnosti i mezinárodních organizací CDC a WHO. Pro vakcínu společnosti AstraZeneca je maximální umožněný interval podle WHO 12 týdnů.
Kraje nyní budují velká očkovací centra a očekávají, že se během dubna plně využijí. Uvědomují si ale, že kromě samotných vakcín bude záležet i na dostatečném personálním vybavení.
„Pokud se chceme dostat na úroveň 100 tisíc očkovaných denně, je nutné zvýšit počet osob, které budou očkování provádět. Například zapojením mediků, kteří po druhém ročníku mají sesterské praxe - chceme od nich, aby prováděli jednoduchý výkon s extrémně nízkým rizikem. Jejich zapojení v rámci pracovní povinnosti v nemocnicích nepovažuji za smysluplné - navíc většina z nich není očkovaná, takže jenom zvyšují další riziko šíření onemocnění. Dle mých informací mají o tuto formu pomoci medici extrémní zájem. Pokud by se zapojili do očkování, bylo by možné navýšit počty očkovacích boxů v již otevřených očkovacích místech a prodloužit provozní dobu,“ uvedl pro Seznam Zprávy středočeský koordinátor a lékař Martin Polák.
Například v Jihomoravském kraji už personál do očkovacích center ve velkém shání. „Oslovujeme ambulantní specialisty, hlásí se nám dobrovolníci, personálně bychom také byli připraveni,“ uvedl jihomoravský koordinátor a lékař Lukáš Homola.
Zájem o očkování
Jak ukázal únorový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), nechat se očkovat proti nemoci covid-19 chce 59 procent lidí v Česku. Naopak třetina občanů vyjádřila k očkování negativní postoj. Největší ochotu k vakcinaci projevili senioři, kteří v nynější epidemii patří k nejzranitelnějším skupinám a začali se očkovat mezi prvními.
Respondenti, kteří se hodlají nechat očkovat, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před koronavirem nebo zamezit závažnému průběhu nemoci. Dotázaní, kteří se očkovat nechtějí, mají nejčastěji obavy z toho, že vakcína byla vyvinuta příliš rychle, a není tak dostatečně otestovaná.
