Očkování ulevilo nemocnicím, stále ho ale nemá přes půl milionu ohrožených

Porovnání prvních dvou týdnů letních prázdnin loňského roku a toho letošního ukazuje poměrně optimistický obrázek. Alespoň pokud jde o těžké případy covidu-19. Lidí nově diagnostikovaných je nyní v rámci denních statistik hlášeno více, hospitalizací je ale dramaticky méně.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Denní přírůstky se na začátku léta 2020 pohybovaly maximálně okolo stovky, jednou se dostaly na 141. V nemocnicích ale leželo okolo 70 lidí a až 19 bylo v těžkém stavu. Oproti tomu je nyní nových případů denně až trojnásobně více, za úterý 317. V nemocnici ale leží o polovinu méně lidí a jen dva na intenzivní péči.

Jde o efekt očkování rizikových skupin? Podle odborníků je vliv vakcín zásadní, vyhráno ale zdaleka není. Množství ohrožených totiž očkování stále nedostalo. Vývoj se tak může rychle změnit.

„Efekt očkování tady nepochybně je a očkování zejména starších lidí je zásadní, jinak by už počty byly úplně jinde. Bohužel ale pořád nejsou zdaleka očkovaní všichni. A také je třeba brát v úvahu asi dvoutýdenní zpoždění, pokud jde o počty hospitalizací za samotnými diagnózami,“ uvedl k vývoji biochemik Jan Trnka, vedoucí Katedry biomedicínských oborů 3. LF UK.

Podle Trnky hraje kromě časové prodlevy roli i řada neznámých včetně věku nakažených a ohnisek. Očekává ale, že se postupně mírně zvednou i čísla z nemocnic.

„Nemám pochyb o tom, že třeba do měsíce půjdou nahoru nejen počty případů, ale i počty hospitalizací, byť budou pořád podstatně nižší než na jaře nebo na podzim,“ dodává.

S tím souhlasí i epidemiolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj je lidí potenciálně ohrožených těžkým průběhem covidu-19 v Česku stále velké množství a riziko opětovného zahlcení lůžek nezmizelo.

„Pořád tady máme možná 600 tisíc osob, které jsou vnímavé a které jsou ohroženy těžším průběhem a eventuálně úmrtím. Opájet se tím, že nám zatím nenarůstají případy v nemocnicích, to je sice hezké, ale ony od určité doby narůstat začnou. Stále jsme jen v populaci mladších, kde hospitalizace nebudou tak vysoké, ale to neznamená, že se situace nemůže rychle vyvinout jinak,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Ve věkových skupinách nad 65 let je nyní proočkovanost přibližně okolo 70 až 80 procent. Podle odborníků je nutné lidi motivovat, aby se co nejdříve o vakcínu přihlásili. „To musíme udělat ze všeho nejdřív, primárně najít způsoby, jak naočkovat ohrožené skupiny obyvatel, zejména starší spoluobčany, lidi s komorbiditami a podobně. Musíme vymyslet způsoby, jak je motivovat,“ míní biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka.

Přes půl milionu ohrožených lidí bez vakcíny je podle něj jedním z aktuálních nebezpečí pro další vývoj. Tím druhým je mutování koronaviru.

Lidé by podle odborníků neměli uvěřit představě, že varianta delta nezpůsobuje těžký průběh onemocnění.

„Vede k vyššímu podílu hospitalizací, pokud ovšem infikuje ohrožené lidi. To, co to u nás zkresluje, je skutečnost, že se v tuto chvíli delta šíří mezi mladými lidmi. Ale je to stejná chyba, jakou někteří kolegové udělali loni v létě, kdy také hlásili, že virus slábne, protože máme nižší počty hospitalizací a úmrtí. Jenže to bylo právě tím, že se šířil v nočních klubech a na plovárnách, kde infikoval mladé lidi, které vlastně neohrožoval. Ale informace z literatury jsou takové, že delta je nebezpečná. Naštěstí i proti ní chrání očkování,“ dodává Konvalinka.

To nedávno uvedla i Evropská agentura pro léčivé přípravky. Zda se do budoucna bude muset posílit ještě třetí dávkou vakcíny, zatím není jasné. Studie však probíhají a například konsorcium Pfizer/BioNTech už úmysl podávat do budoucna i třetí dávku oznámilo.