Očkování v těhotenství? Odborníci mají jasné doporučení

„Jsem ve 28. týdnu a očkovat jsem se nenechala. Bojím se, že ty dlouhodobé účinky vakcín nejsou dost prostudované,“ vysvětluje 37letá Anna, proč zatím vakcínu proti covidu-19 nevyhledala.

Těhotné ženy patří z hlediska těžkého průběhu covidu-19 mezi rizikové skupiny. Nárůst hospitalizovaných a zároveň neočkovaných nastávajících matek hlásila nedávno třeba Velká Británie. Množství jich zaznamenalo i Česko.

„Platí, že se nakazí se stejnou pravděpodobností jako netěhotné, ale mají vyšší riziko těžšího průběhu. Takových žen u nás leželo hodně,“ přibližuje lékař Andrej Černý z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice.

Vyšší riziko závažného průběhu onemocnění mají zejména těhotné ženy ve třetím trimestru. Dalšími rizikovými faktory v těhotenství jsou věk nad 35 let, obezita, diabetes, vysoký tlak nebo jiná chronická onemocnění.

Těhotné ženy s onemocněním covid-19 mají také při porovnání s těhotnými ženami bez covidu vyšší riziko předčasného porodu. Přesto se některé – podobně jako paní Anna – očkovat nechtějí. Jako hlavní důvod přitom zmiňují právě obavy z nedostatečného otestování možného negativního vlivu na vývoj dítěte.

Dostupná zahraniční i česká data a odborné společnosti však upozorňují, že k nedůvěře není důvod.

„Nejsou žádné známky o tom, že by vakcína mohla ovlivnit vývoj plodu. Není k tomu ani žádný biologický podklad a nejsou ani žádné zaznamenané situace, že by se to stalo. Těhotné ženy byly očkované už v rámci klinických studií – bylo jich méně, protože se cíleně nezařazovaly, ale už se provádějí i klinické studie cíleně na očkování těhotných žen. Z globálního pohledu už byly těhotných žen očkovány stovky tisíc a není jediný údaj o tom, že by to mělo nějaký negativní vliv na vývoj plodu,“ uvedl pro Seznam Zprávy lékař a člen výboru České vakcinologické společnosti Daniel Dražan.

Výrobci vakcín nyní pokračují ve shromažďování dat a kontrolují údaje od žen v dokončených klinických studiích, které dostaly vakcínu a otěhotněly, žádné varovné bezpečnostní signály dosud nezaznamenali.

„Očkování těhotným ženám doporučuji. S dotazy na bezpečnost se někdy setkávám, ale doposud jsme nezaznamenali žádný problém a máme dobrou zkušenost,“ uvedl pro Seznam Zprávy gynekolog Karel Crha z Fakultní nemocnice Brno.

Právě dopady covidu-19 na organismus a obavy z infekce koronavirem se pro řadu nastávajících matek staly důvodem, proč očkování vyhledat.

„Vakcinace jednoznačně vychází jako méně riziková pro plod. Chtěla jsem se očkovat, co nejdříve to bylo pro mou věkovou kategorii možné. V té době se bohužel těhotným v Česku očkování nedoporučovalo, proto mi byla vakcína zamítnuta. Nicméně brzy vyšlo stanovisko České vakcinologické společnosti, takže jsem první dávku absolvovala ve 13. týdnu těhotenství,“ popsala pro Seznam Zprávy 32letá Lucie z Prahy.

„U mě hrálo roli rizikové pracovní prostředí z hlediska nákazy, a touto cestou jsem tedy získala větší klid. Snažila jsem se z dostupných informací o vakcíně a průběhu očkování v jiných zemích odhadnout především krátkodobá rizika pro plod, jako je alergická reakce či vyšší horečka. Žádné z těchto reakcí jsem nikdy po vakcínách neměla, jinak by to pravděpodobně mé rozhodování ovlivnilo,“ popisuje Tereza, která pracuje jaké lékařka v pražské nemocnici, očkovat se nechala už na začátku těhotenství.

„Dlouhodobých negativních účinků očkování se nebojím, jelikož pro ně není důvod, což jsem také pečlivě studovala. Informace ohledně očkování jsem si vyhledávala především z dostupných studií i zkušeností jiných států a také přímo od firmy Pfizer. Vyhodnocovala jsem je v kontextu současných znalostí molekulární biologie a medicíny,“ dodává.

Obavy z možné nákazy v pracovním prostředí zmiňuje i 31letá Monika. Covid-19 sice prodělala, při vyšetření ale zjistila, že má protilátek jen velmi málo. „Nechtěla jsem se nechat očkovat v prvním trimestru, protože kdyby se něco stalo, sváděla bych to na očkování. Nakonec jsem se očkovala v 15. týdnu těhotenství. S vážnějšími vedlejšími účinky jsem se nesetkala,“ dodává.

Na lékaře se ženy s dotazy ohledně vakcín nyní často obracejí. Zajímají se přitom i o to, kdy je nejvhodnější doba vakcínu aplikovat.

„Očkování doporučujeme po 12. týdnu těhotenství, kdy se dokončuje vývoj základů jednotlivých orgánů plodu. Očkování v těhotenství doporučuji. A to zejména ženám, které mají vyšší riziko nákazy, například pracují-li ve velkém kolektivu nebo mají-li přidružená onemocnění jako astma, vysoký krevní tlak nebo trpí obezitou,“ upřesnila pro Seznam Zprávy gynekoložka Karolína Miková z Všeobecné fakultní nemocnice.

Zahájit očkování těhotných po 12. týdnu radí i společné stanovisko gynekologů a vakcinologů. Podle lékaře Dražana to ale neznamená, že by dříve bylo nebezpečné. „Zahraniční doporučení už jsou bez ohledu na trimestr, protože nejsou žádné známky, že by to mohlo plod nebo ženu poškodit,“ dodává.

Také gynekolog Černý upozorňuje, že neexistují důkazy o tom, že by vakcíny mohly vývoj dítěte poškodit. Pokud jde o léčbu případných lehkých vedlejších účinků, mohou ženy použít běžné léky a poradit se s lékařem. „Vedlejší příznaky, jako je například zvýšení teploty, bolesti hlavy a podobně, lze řešit běžně dostupnými prostředky – Paralen, zvýšení příjmu tekutin, odpočinek. Očkování u těhotných lze doporučit, doporučuje se očkování vakcínou firem Pfizer nebo Moderna,“ dodává. Vakcínu Janssen a Vaxzevria odborníci těhotným nedoporučují kvůli prevenci velmi vzácného syndromu trombózy s trombocytopenií (TTS).

Není to ale jen samotné těhotenství, během kterého ženy očkování řeší. Otázky okolo vakcín mají také po porodu.

„Teď plně kojím, synovi bude půl roku a očkovat jsem se zatím nenechala. Hlavním důvodem je obava právě z kojení, které bych musela při alergické reakci přerušit. Dalším důvodem je roční období. Nemyslím si, že bych se měla očkovat v létě, kdy virus ztrácí na síle. Za půl roku bych možná musela stejně na přeočkování. Do zahraničí se s dětmi zatím nechystáme, což je podle mě velký důvod k očkování. Z toho tedy vyplývá, že se nejspíš nechám naočkovat na podzim, až zavedu synovi příkrmy a čísla nakažených porostou,“ popisuje 30letá Kateřina.

Očkovat se dosud nenechala ani čtyřiatřicetiletá Veronika, která je nyní na konci šestinedělí. „Důvod? Je to moje vlastní přesvědčení, neuvažovala jsem o tom během těhotenství a neuvažuji o tom ani nyní, když kojím,“ vysvětluje. „Samozřejmě mi vadí, že teď nikam nemůžu, protože s malým dítětem nechci chodit na často hodně frekventovaná testovací místa. Ale zároveň je mi nepříjemné, jak se cítím do očkování tlačená těmi různými omezeními,“ dodává Veronika.

Odborníci upozorňují, že je očkování osobní a individuální volbou. Pokud jde o případné obavy z negativního vlivu vakcín na kojení, nejsou podle nich ale vědecky podložené.

„Kojení není kontraindikací a zdá se, že část protilátek přechází i do mateřského mléka,“ říká lékař Černý. S tím souhlasí i Daniel Dražan, data ohledně toho, zda tyto protilátky mohou i dítěti poskytnout efektivní ochranu, ale podle něj zatím chybí.

„Žádný negativní vliv na kojení očkování nemá, je to shodná informace jako k ostatním očkovacím látkám a protilátky, které žena po očkování vytvoří, do mateřského mléka procházejí. Už se neví, zda pro kojené dítě mají nějaký ochranný vliv, protože toto testování by bylo velmi obtížné a víme, že kojenci mají covid mnohem méně než dospělí. Dělat klinickou studii v tomto směru by tedy bylo náročné. Víme tedy, že protilátky do mateřského mléka prochází a mohou mít pozitivní vliv, ale není to prokazatelné daty, že dítě chrání před infekcí,“ vysvětlil.