Článek
Proti covidu-19 bude zřejmě v budoucnu nutné očkovat i děti, bez toho nebude možné dosáhnout kolektivní imunity. Dospívající a mladí dospělí totiž mohou být přenašečem koronaviru. Uvedli to někteří účastníci online konference Očkování a testování, kterou ve čtvrtek pořádala Academy of Health Care Management.
Mutace koronaviru nyní více zasahují i mladší věkové skupiny. Lékaři mluví o tom, že v nemocnicích jsou nyní hospitalizováni čtyřicátníci, někdy i mladší lidé.
Podle bývalého ministra zdravotnictví a vakcinologa Romana Prymuly je třeba zamezit přenosu viru.
„Na základě izraelských dat se ukazuje, že bude nutné proočkovat i dětskou populaci, protože tady (jinak) nenavodíme kolektivní imunitu, logicky,“ řekl Prymula.
„V tuto chvíli běží studie, které ukazují, že na dětské populaci bude možné použít ty standardizované vakcíny,“ dodal.
Byl by pro to, aby se očkovaly děti zhruba od deseti let. V Izraeli, který je rekordmanem v očkování proti covidu-19, se podle něj o tom velmi diskutuje. Problém může nastat i s tím, jak děti a dospívající k očkování přesvědčit.
„V podstatě se ukazuje, že adolescenti, to znamená populace 16–20 let, nejeví příliš ochotu se očkovat, protože těch se to (nemoc covid-19) zatím opravdu netýká, pouze nosičství. Ale když vidíme, že ty mutace jdou do podstatně mladších věkových kategorií a už tady máme hospitalizované jedince třicetileté s poměrně závažným průběhem, tak je jasné, že potřebujeme zamezit tomu nosičství,“ řekl Prymula.
Anketa
Stejného názoru je lékařka Hana Cabrnochová. Připomněla, že už existují klinické studie očkování u dětí.
„Do budoucna se bez toho, že budeme očkovat i děti, pravděpodobně s epidemií nedokážeme zcela vypořádat, protože přenos se děje i v dětských kolektivech, byť máme data, která ukazují, že ta věková kategorie 12+ je daleko rizikovější než v případě menších dětí,“ uvedla Cabrnochová.
„Ono to souvisí i s infekčností ve vazbě na procento symptomatických případů u kategorie 12+ v porovnání s těmi úplně malými dětmi,“ dodala.
Mutace snižuje účinnost očkování
V Česku se v poslední době rozšířila britská mutace koronaviru. Laboratorně už je potvrzená i jihoafrická mutace, na čtvrteční odborné konferenci k nemoci covid-19 to potvrdila Helena Jiřincová, která vede Národní referenční laboratoř pro chřipku ve Státním zdravotním ústavu.
„Potvrdili jsme sekvenací jeden případ a určitě jeden je velmi silně indikován na základě PCR testu,“ řekla Jiřincová. U druhého případu ale podle ní nemohou odborníci udělat sekvenaci kvůli nízké koncentraci RNA.
Podle Ivana Hirsche z katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK je jihoafrická mutace rezistentní i k léčbě rekonvalescentní plazmou od lidí, kteří nemoc covid-19 prodělali.
Jedna z mutací, která je odpovědná za nižší účinnost vůči očkování, se v poslední době podle odborníků přenesla na britskou mutaci, která tak může být také více rezistentní. Podle Hirsche se tak ukazuje, že mutace nemusí být do země přivezeny, ale mohou se rozvinout přímo v místě. Vakcíny i léky proto podle něj musí být opakovaně vyvíjeny a obnovovány. Vývoj vakcín a léků proti mutujícímu koronaviru označil s nadsázkou za jakousi válku ve zbrojení.
