Článek
Ve Fakultní nemocnici Brno leží přes šedesát hospitalizovaných pacientů s nemocí covid-19. Je to nyní nejvíc v Česku. Informační systém infekčních nemocí, který shromažďuje aktuální data ze špitálů, zároveň nese překvapivou informaci.
Ze 64 nakažených covidem v největší moravské nemocnici je hned 30 plně naočkovaných, tedy skoro polovina tamních covidových pacientů. Vyplývá to z úterních dat.
Lékaři i vedení nemocnice však odmítají, že by vakcína nefungovala. Podle nich s podílem zamíchala necelá dvacítka seniorních pacientů z jiné kliniky. Drtivá většina z nich je naočkovaných, potýkají se s mírnou formou covidu a řadou dalších nemocí. Většině z nich je přes 85 let. „Je to náš lokální problém daný pacienty, kteří byli dřív umístění na geriatrické klinice. Vzhledem k tomu, že mají řadu interních chorob, musejí zůstat v nemocnici a nemohou odejít domů či do domova pro seniory. Statistiku tak výrazně deformují,“ vysvětlil přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno Petr Husa.
V nemocnici nyní pečují na třech odděleních intenzivní péče o 15 covidových pacientů. Je to přibližně čtvrtina všech pacientů s touto virovou nemocí. „Na JIPkách je minimum plně naočkovaných lidí. Na mém oddělení jen jeden z pěti,“ doplnil Husa.
Že vakcína většinou chrání proti závažné formě covidu a smrti, potvrdil také zdravotnický náměstek FN Brno Ondřej Ludka. „Očkování nám ve velké míře chrání pacienty před tím, aby se přesouvali na JIPová lůžka. Máme pouze jednoho očkovaného, který skončil na intenzivní péči, ti ostatní byli všichni neočkovaní, proto podporujme očkování,“ vyzval náměstek.
Podle aktuálních dat Ministerstva zdravotnictví leží v českých nemocnicích na intenzivních lůžkách 78 procent lidí bez vakcíny. Mezi nimi zároveň převažují pacienti mladšího věku, téměř 80 procent z nich nemá ani 70 let. Podle šéfa ÚZIS Ladislava Duška u lidí starších 65 let s vakcínou výrazně klesá riziko nákazy. „S naočkováním je asi desetinásobně snížená pravděpodobnost, že skončíte v těžkém stavu v nemocnici,“ uvedl na úterní tiskové konferenci.
Potvrzují to zkušenosti i z brněnské nemocnice. Věková skladba pacientů s vakcínou a bez ní se značně liší. „Očkovaní mají většinou delší dobu po ukončené vakcinaci a všichni mají řadu doprovodných chorob jako cukrovka, vysoký tlak, ischemické choroby, srdeční nemoci. Očkování u nich sice nezabránilo infikování, ale průběh je většinou mírnější,“ sdělil Husa. Podle něj doposud v nemocnici s covidem-19 zemřel jediný očkovaný pacient.
U neočkovaných je situace jiná, jsou většinou mladší než 70 let. „Je to věkově velmi rozmanitá skupina. Leží tu běžně padesátníci, ale i třicátníci. Na jednom oddělení máme i dva manželské páry. Někteří očkování vyloženě odmítají, jiní unikali systému,“ doplnil přednosta.
Zároveň se podle něj ukazuje potřeba posilovací dávky. Především u starších lidí totiž imunita vůči viru po půl roce od dokončeného očkování významně klesá.
Celostátní data ukazují, že neočkovaní tvoří 63 procent covidových pacientů v nemocnicích. Podle odmítačů očkování jasný důkaz, že vakcína dostatečně nefunguje. Experti však zdůrazňují, že je za tím také matematická „trivialita“ s názvem Simpsonův paradox. Fenomén jsme podrobně rozebrali zde.
Zjednodušeně řečeno nelze házet „do jednoho statistického pytle“ dvě nestejně velké skupiny lidí. V Česku již převažují jedinci s vakcínami, dokončené očkování má přes šest milionů lidí. V populaci nad 65 let je to dokonce 83 procent proočkovaných. Výrobci očkovacích látek nicméně od počátku deklarují, že účinek vakcín není stoprocentní. Ze stovky očkovaných tak může vzejít i desítka lidí, kteří se při kontaktu virem nakazí.
Při srovnání s již menší skupinou nenaočkovaných se tak při pohledu na statistiky v nemocnicích může zdát, že vakcíny nefungují a čísla nakažených očkovaných i lidí bez vakcín jsou podobná. „Když máme 80procentní proočkovanost lidí nad 75 let a třetina pacientů na jednotkách intenzivní péče je v tomto věku, tak to pořád znamená, že očkování z 80 nebo 90 procent funguje. To se dá snadno spočítat,“ zdůraznil biochemik Jan Konvalinka.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy přidal i jednoduchý příměr s instalací požární ochrany v budovách. „Až budou mít všechny domy požární hlásiče, hromosvody a další bezpečnostní prvky, tak 100 procent domů, které vyhoří, budou mít dokonalou protipožární ochranu. A jednoduše tak můžete říct, že protipožární ochrana nefunguje, protože všechny domy, které shořely, ji měly. To je ale samozřejmě nesmysl. Absolutní čísla vyhořelých domů budou dramaticky nižší, a to se nyní děje i v souvislosti s očkováním,“ vysvětlil vědec.
V Brně připomínají ještě jeden pozitivní účinek očkování. „Loni 27. října bylo v domácí izolaci 302 zaměstnanců a 126 v pracovní karanténě. Nyní je to 35 lidí v domácí izolaci a 12 v pracovní karanténě,“ uvedla mluvčí FN Brno Veronika Plachá.
Lékaři však zároveň přiznávají, že je síla epidemie v posledních dnech překvapila. Podle statistiků překonala i nejpesimističtější rizikový scénář. Jen za úterý přibylo přes 6 200 nově nakažených. Jen necelá desetina z nich – konkrétně 573 vychází z nejrizikovější skupiny lidí starších 65 let. Do této věkové kategorie přitom spadá téměř třetina Čechů. „Čísla jsou dramatická. Ještě před 14 dny ÚZIS předpokládal, že na konci října budou asi dva tisíce nakažených denně a dneska je jich tronásobek,“ řekl Husa.
Covidoví pacienti znovu představují velkou zátěž pro nemocnice. Ve FN Brno už jsou na dvou odděleních, vedení plánuje otevření dalších. Nemocnice nejspíš znovu omezí plánované operace. „Z hlediska zátěže systému je jedno, jestli má pacient nekompenzovanou cukrovku a mírný covid. Stejně jako pacient v závažném covidovém stavu, musí být i tento izolován. Samozřejmě je pozitivní, že neumírá tolik lidí,“ řekl Husa.
Ve Fakultní nemocnici Brno nyní leží 64 pacientů s covidem. Loni přesně před rokem jich bylo 177, z toho na JIP 29. V listopadu pak počty ještě rostly.
Jak také vyplývá z informací datového oddělení Seznam Zpráv, infikovaných nyní přibývá rychleji než loni na podzim. Pokud se vezme první tisícovka nakažených jako bod nula, tak loni jsme se přes hranici čtyř tisíc nakažených dostali 28. den. Letos už 17. den po překonání hranice tisíce nakažených.
Při zachování stejného pravidla ze statistik vyplyne, že i hospitalizovaných je letos více než loni.
Odborníci to přikládají nakažlivější variantě delta. Její rychlé šíření populací ukazuje také graf klouzavého sedmidenního průměru pozitivity testů. Statistika, kterou často odborníci udávají jako jednu z klíčových. Má totiž potenciál nastínit skutečnou prevalenci viru v populaci.
Jak se projeví na hospitalizacích současné vysoké přírůstky, bude jasné v příštích zhruba deseti dnech. Přibližně taková je prodleva mezi oběma křivkami, jak vyplývá z grafu níže. Z poměru nakažených a hospitalizovaných pak bude možné říci, do jaké míry očkování dokázalo zpomalit možné opakování loňského podzimu.
