Očkování funguje. Ukazují to data z nemocnic o nakažených zdravotnících

Je to pozitivní zpráva v záplavě těch znepokojivých. Nemocnice odolávají nejsilnější vlně epidemie personálně silnější než na přelomu roku. Důvod je zřejmý. Většina zdravotníků na nejvytíženějších odděleních špitálů už má za sebou očkování.

Dokládají to zprávy z většiny zařízení. „Vakcínu dostala tisícovka ze 1600 našich zaměstnanců. Očkovaní jsou všichni, kteří měli zájem,“ potvrdila například mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová. Díky tomu rychle ubývá nakažených zdravotníků. Zatímco v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny jich bylo na začátku listopadu ke dvěma stovkám, nyní jich evidují čtyřikrát míň. „Je to okolo pěti desítek,“ potvrdila mluvčí Dana Lipovská.

A pokles hlásí i sousední FN Brno. „Zdravotníků je díky očkování nemocných nebo v karanténě výrazně méně. Loni v říjnu přes 400, dnes 80,“ uvedl přednosta Kliniky infekčních chorob Petr Husa.

Jak v úterý potvrdil šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, v závěru roku bylo v Česku okolo devíti tisíc nakažených zdravotníků. „Nyní je to celorepublikově 2700. Klesá podíl nemocných zejména v akutní lůžkové péči, kde došlo k největšímu objemu proočkování. Tam se pohybujeme okolo sedmdesáti procent,“ upřesnil.

„Díky očkování pravděpodobně už nenastane výpadek personálu. Co se týče lůžek, aktuálně jsme schopní přijímat nové pacienty,“ doplnila Zachrlová. Nemocnice na Vysočině mají volnou téměř čtvrtinu intenzivních lůžek, pro pacienty s covidem je to jedenáct míst.

Pracovníci špitálů současně dodávají, že ani před covidem často neměli dostatek zaměstnanců. Už tak přetížené kapacity tedy mnohdy mohou „nafouknout“ jen částečně. V rámci celé republiky se tak může počet nejžádanějších intenzivních lůžek zvednout jen o několik desítek. „Plánujeme posílení personálu v nemocnicích. Bohužel nikoliv toho kvalifikovaného, který by nám pomohl v těch intenzivních péčích,“ vysvětlil národní koordinátor intenzivní péče Vladimír Černý.

Pozitivní účinek očkování u klíčové profese poněkud zapadl poté, co národní koordinátor ohlásil, že zdravotnický systém v Česku jako celek kolabuje. „Kapacita lůžek se blíží svému absolutnímu vyčerpání. Česká republika v novodobé historii v takové situaci nikdy nebyla,“ zdůraznil.

Dobrá zpráva o očkování tak zůstala v pozadí. „Efekt je ale zcela jednoznačný. Je zcela evidentní, že očkování naprosto významně snížilo nemocnost zdravotníků,“ dodal Černý.

Podle statistiků nově nakažených zdravotníků denně přibývají už jen jednotky. „Jak bude pokračovat očkování, nákaza z této klíčové profese prakticky vymizí,“ doplnil Dušek.

V pražské Všeobecné fakultní nemocnici dostala vakcínu téměř polovina ze 6500 zaměstnanců, celkové číslo zahrnuje třeba technické pracovníky nebo kuchařky. „Řada zaměstnanců už covid prodělala a má protilátky, takže s očkováním mohou vyčkat. Nebo mají zdravotní omezení a očkování pro ně není vhodné. Žádnou statistiku, kdo ‚odmítá‘, si nevedeme,“ uvedla mluvčí Marie Heřmánková.

Očkování je dobrovolné, podle zkušeností z nemocnic se mu zatím vyhýbají spíš nelékařští pracovníci. „U lékařů se setkáme s odmítnutím velmi vzácně, u nelékařských pracovníků je to necelá třetina. Nejčastěji mají obavy z nežádoucích účinků,“ uvedl Husa z FN Brno.

Epidemie ale nadále prostupuje většinou oddělení největší moravské nemocnice. „U lékařských oborů je znát, že očkování výrazně pomohlo ke snížení. Nemoc je nyní třeba hodně rozšířená mezi řidiči nemocnice,“ uvedla mluvčí Veronika Plachá.

V Baťově zlínské nemocnici dostalo vakcínu 65 procent zaměstnanců ze dvou tisíc. Covid tam přitom od loňska prodělalo sedm stovek pracovníků. „Setkáváme se samozřejmě i se zdravotníky, kteří se sami očkovat nechtějí, ale je jich spíše menšina. Někteří mají obavy z toho, že se jedná o nové onemocnění a novou vakcínu, část z nich argumentuje třeba tím, že jsou v mladém věku, spoléhají na svou imunitu a neobávají se závažnějšího průběhu onemocnění,“ uvedl mluvčí nemocnic Zlínského kraje Egon Havrlant. Část personálu má protilátky a chce se očkovat později s tím, že dají nyní přednost starším lidem, kteří jsou v rizikové skupině.

Proočkovanost už se projevuje i v domovech pro seniory. Třeba v Jihomoravském kraji má za sebou druhou dávku vakcíny 80 procent klientů.