Očkování dětí proti covidu může být už na podzim. Podle expertů je nutné

Většina zemí má zatím stále co dělat, aby proti covidu-19 co nejrychleji proočkovala zranitelné skupiny obyvatel z řad seniorů. S postupným přesouváním mezi mladší věkové kategorie se ale čím dál častěji objevují otázky, zda by se do budoucna měly očkovat i děti, kterým většinou těžký průběh covidu-19 nehrozí.

Podle předsedy České vakcinologické společnosti a epidemiologa Romana Chlíbka to bude nutné. „Domnívám se, že nejdříve na podzim letošního roku, případně počátkem nového roku,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Celý článek si můžete také poslechnout v audioverzi.

Přestože děti a mladiství obvykle mívají mírný či bezpříznakový průběh covidu-19, ani jim se v některých případech vážné potíže nevyhýbají. Řadí se mezi ně i vzácný syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s covidem-19 (PIMS-TS), který vede k zánětu cév a může vyústit v multiorgánové selhání.

Hlavním argumentem pro očkování dětí je ale podle Jana Pačese, odborníka z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, zejména schopnost viru mutovat v prostředí, které mu sami vymezujeme.

Pokud děti zůstanou jedinou skupinou, ve které najde prostor pro šíření, bude mezi nimi i mutovat a znamenat potenciální riziko.

„Obavy virologů a molekulárních genetiků jsou takové, že když zůstane nějaká skupina, kde se virus bude moci dále šířit, tak se tam také šířit bude a stane se to, co se stalo v Brazílii, Velké Británii a dalších zemích, kde se epidemie vymknula kontrole. Vznikne mutace, která viru umožní se v daném kolektivu – tedy místě, které je pro něj možné – šířit lépe. Hrozí i nebezpečí, že se tam vyvine mutace, která bude pro děti škodlivá,“ popsal odborník pro Seznam Zprávy.

„Obecně řečeno, pokud se viru chceme zbavit, musíme ho potlačit na nejmenší možnou míru, tak aby neměl prostor vyrábět mutace a zkoušet různé věci. Proto bychom neměli vynechat žádnou skupinu,“ dodává Jan Pačes.

Odhaduje však, že by vzhledem k nižší infekčnosti, než mají například zarděnky či neštovice, mohla být kolektivní imunita navozena dříve než u těchto chorob.

S potřebou očkování dětí proti covidu-19 souhlasí i dětská lékařka a členka výboru Vakcinologické společnosti ČLS JEP Hana Cabrnochová.

„Do budoucna se bez toho, že budeme očkovat i děti, pravděpodobně s epidemií nedokážeme zcela vypořádat, protože přenos se děje i v dětských kolektivech, byť máme data, která ukazují, že ta věková kategorie 12+ je daleko rizikovější než v případě menších dětí,“ uvedla už dříve Cabrnochová.

„Ono to souvisí i s infekčností ve vazbě na procento symptomatických případů u kategorie 12+ v porovnání s těmi úplně malými dětmi,“ dodala.

Při vývoji vakcín se společnosti primárně soustředily na dospělou populaci, na které látky testovaly. Nyní se však pozornost přesouvá právě na mladší věkové kategorie.

Například farmaceutická společnost Pfizer oznámila, že se podle předběžných dat její vakcína proti covidu-19, vyvinutá ve spolupráci s firmou BioNTech, v klinických testech ukázala jako bezpečná a vysoce účinná u dětí ve věku 12 až 15 let.

Pfizer data oznámil po třetí fázi klinických testů, které se účastnilo 2260 adolescentů, z nichž vakcínu dostala polovina. U naočkovaných účastníků bylo možné měsíc po druhé dávce pozorovat silnou reakci imunitního systému. Covidem-19 neonemocněl nikdo z nich, zatímco v kontrolní skupině bylo 18 případů nemoci.

Děti podle Pfizeru pociťovaly podobné vedlejší účinky jako očkovaní lidé v kategorii 16 až 25 let. Zejména šlo o svalové bolesti, zimnici a únavu, obzvláště po druhé dávce. Zdravotní stav účastníků testu ale budou zdravotníci nadále monitorovat.

Například v USA se vakcína smí podávat lidem od 16 let. Vývojáři ale chtějí do několika týdnů požádat úřady v USA i Evropské unii o schválení nouzového použití přípravku od hranice 12 let. Výkonný ředitel Pfizeru Albert Bourla v prohlášení vyjádřil naději, že očkování lidí ve věku 12 až 15 let v USA začne „před začátkem příštího školního roku“.

„Je těžké přimět děti, aby dodržovaly pravidla o rouškách a rozestupech, takže něco, co jim poskytuje spolehlivou ochranu a vyřazuje je ze hry, pokud jde o roznášení viru, je velmi vítané,“ komentoval oznámení Pfizeru specialista na dětskou medicínu z univerzity Boston College Philip Landrigan.

Testování na dětské populaci kromě toho pokračuje i u ostatních firem. Moderna by mohla brzy zveřejnit závěry ze svého testu vakcíny u pacientů od 12 do 17 let a nedávno oznámila, že chce látku podávat i výrazně mladším dětem. AstraZeneca v únoru zahájila studii s účastníky v rozmezí šesti až 17 let a vlastní pediatrickou studii plánuje i Johnson & Johnson.

Otázkou je, jak se k očkování dětí postaví rodiče. „Nelze očekávat, že by všichni rodiče přistupovali k očkování dětí s nadšením,“ řekla Seznam Zprávám dětská lékařka Ilona Hülleová. Důležité podle ní bude, aby studie jednoznačně prokázaly, že jsou vakcíny určené dětem účinné a především bezpečné.

Podle pediatričky se tak či onak nikdo z rodičů nemusí bát, že by jeho nenaočkované dítě například nevzali do školky. Což se dnes děje, pokud rodič odmítne očkovat potomka povinnými vakcínami například proti záškrtu, tetanu, černému kašli, spalničkám, příušnicím, dětské obrně nebo virové hepatitidě B. V takovém případě dítě školka nepřijme, přesněji řečeno může nastoupit až do posledního předškolního ročníku. „Pokud vím, nikdy se neuvažovalo o tom, že by očkování dětí proti koronaviru bylo povinné. Na druhou stranu je zřejmé, že dnes těžko odhadneme, jak se bude koronavirus chovat, nakolik bude mutovat. Každopádně platí, že dříve smrtelné choroby se nám podařilo vymýtit pouze díky očkování,“ upozornila lékařka.