Článek
Nově otevřená registrace k očkování se týká téměř půl milionu lidí a prozatím jde o nejmladší skupinu, pro kterou je u nás očkovací látka proti covidu-19 dostupná.
Vláda k očkování nejmladších vybízí a upozorňuje, že se plně očkované děti nebudou muset nadále povinně testovat. Někteří rodiče však zůstávají skeptičtí – často mají otázky, na které nedostávají odpovědi. Odborníci očkování spíše doporučují a některé nejasnosti vyvrací.
1. Kam pro vakcínu vyrazit?
Očkování bude probíhat na vybraných místech, na kterých je k dispozici pediatr nebo praktický lékař pro děti a dorost. Pokud je očkovací místo součástí nemocnice s lůžkovým oddělením pediatrie, nemusí být podle Ministerstva zdravotnictví pediatr ani praktik přímo na očkovacím místě. Musí být ale nablízku a dostupný v případech potřeby.
Seznam očkovacích míst najdete na ockoreport.uzis.cz.
V každém kraji jsou minimálně dvě taková centra. Ve většině krajů však funguje očkovacích míst více. V Praze, Ostravě a Ústí nad Labem jich je dokonce osm. Při registraci jsou zájemcům nabídnuta pouze ta očkovací místa, která jsou pro očkování dětí personálně zabezpečená.
2. Jak dítě přihlásit?
Vše probíhá stejnou cestou jako u dospělých. Registrace i následná rezervace termínu jsou možné přes Centrální registrační systém. Podle pokynů Ministerstva zdravotnictví lidé nejprve po vyplnění telefonního čísla dostanou první PIN kód pro přístup do registračního formuláře. Po vyplnění formuláře a zaslání žádosti dostanou zájemci potvrzení o registraci e-mailem i v SMS.
Až zvolené očkovací místo vypíše volné termíny, přijde další SMS s druhým PIN kódem a identifikačním číslem pro rezervaci na očkování. S případnými dotazy se mohou lidé obracet na telefonní linku 1221.
3. Musí rodič s očkováním souhlasit a být na místě?
Ano, u věkové skupiny 12 až 15 let je při aplikaci očkování nezbytná přítomnost zákonného zástupce a také nutnost vyplnit před očkováním dotazník. Zákonný zástupce udělí informovaný souhlas s očkováním (písemná forma není nutná, ale očkovací místo si ho může v této formě vyžádat).
4. Jaká vakcína je k dispozici a přibudou další?
Všechna potřebná potvrzení Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) dostala pro tuto věkovou kategorii zatím jen vakcína Comirnaty od konsorcia Pfizer/BioNTech. V českých očkovacích centrech proto budou děti a mladiství nad 12 let zatím dostávat pouze tuto látku.
Už během léta by ale mohla schválení dostat také látka Spikevax od společnosti Moderna.
5. Budou se očkovat i mladší děti?
EMA zatím pro mladší děti vakcínu neschválila. Testy ale probíhají. Jak nedávno upozornily The New York Times, výrobci látky Comirnaty by rádi už v září získali schválení pro skupinu dětí od 2 do 11 let. Moderna svou vakcínu testuje na skupině dětí starších šesti měsíců a výsledky očekává koncem tohoto roku. V testování vakcín na dětech pokračují i ostatní společnosti.
6. Jsou vedlejší účinky jiné než u dospělých?
Vedlejší účinky jsou u mladistvých podobné jako u dospělých. Mezi nejčastější patří bolest paže v místě vpichu, únava či bolest hlavy. O něco častěji než u dospělých se u mladistvých vyskytovaly horečky.
Kompletní přehled popsaných vedlejších účinků je dostupný na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Obvykle jsou mírné a odeznívají během jednoho až tří dnů.
„Imunitní reakce dětí ve věku 12 až 15 let se příliš neliší od reakcí ještě starších dětí a mladých dospělých, kteří byli testováni ve velkých studiích o desítkách tisíc subjektů. Velmi vzácné nežádoucí účinky nelze ale zjistit ani velkými klinickými studiemi a z toho důvodu se vakcíny velmi pečlivě sledují i po jejich registraci,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Daniel Dražan, praktický lékař pro děti a dorost a člen výboru České vakcinologické společnosti.
7. Proč děti očkovat?
Riziko těžkého průběhu covidu-19, který by vyústil v hospitalizaci či úmrtí, je v případě dětí výrazně nižší než u seniorů. Přesto odborníci jejich očkování doporučují hned z několika důvodů.
Riziko komplikací není nulové a i ony jsou nemocí ohroženy – vakcína je tak chrání a chrání i jejich okolí. Iniciativa Sníh navíc upozorňuje na dlouhodobé zdravotní potíže po prodělání covidu-19, tzv. long covid, kterými trpí každé osmé nakažené dítě. Vzácně se u nich může vyvinout syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi (PIMS-TS), který vede k zánětu cév a může vyústit v multiorgánové selhání. V Česku s tímto syndromem bylo léčeno téměř 200 dětí.
Jedním z často skloňovaných argumentů je i mutování koronaviru. V souvislosti s variantou delta, která dominuje ve Velké Británii, se mluví například o dopadech na mladší ročníky včetně dětí.
„V Británii se v nemocnicích ocitají čím dál mladší věkové kategorie. Jedno ze sta postižených dětí musí být hospitalizováno. V některých regionech tvoří až 7 procent nových příjmů,“ upozornil v rozhovoru pro Seznam Zprávy Rastislav Maďar, epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Virologové a genetici zase upozorňují na riziko mutování viru v neproočkovaných skupinách a snahu o dosažení co nejvyšší kolektivní imunity, což se bez zapojení dětí neobejde.
Varianty v Česku
V České republice zatím podle oficiálních dat v pozitivních vzorcích převládá alfa varianta (dříve známá jako tzv. britská) koronaviru. Obavy ale budí varianta delta (dříve známá jako tzv. indická). Státní zdravotní ústav ji dosud potvrdil v 96 případech. Podle zatím známých dat je tato varianta schopná rychlejšího šíření v populaci a je částečně odolná vůči protilátkám. Ve Velké Británii se stala dominantní během dvou měsíců.
8. Je látka odlišná od vakcíny pro dospělé?
Složení vakcín pro mladší ročníky je stejné jako to, které už dostaly stovky milionů dospělých po celém světě. Stejné je i dávkování – tedy dvě dávky vakcíny s 30 mikrogramy látky.
Není ale vyloučeno, že se do budoucna při aplikaci látky ještě mladším dětem bude dávkování upravovat. Také v tomto ohledu už některé testy probíhají.
9. Může látka v těle zůstat a ovlivnit vývoj dítěte?
Někteří rodiče mají obavy, zda vakcína nemůže ovlivnit zdraví dětí, mít vliv na plodnost či probíhající pubertu. Podle odborníků ale není něco takového z biologického hlediska možné.
Hlasy proti plošnému očkování dětí
Kromě doporučení zní i hlasy proti plošnému očkování dětí. Vyjádřila se tak třeba německá Stálá očkovací komise (Stiko), poradní orgán Institutu Roberta Kocha. Podle ní stále chybí větší vědecké podklady. Vakcína by proto měla plynout jen k dětem s chronickými zdravotními problémy, u kterých hrozí závažnější průběh covidu-19. Zhruba polovina dětí v kategorii 12 až 17 let, na které se doporučení Stiko vztahuje, trpí astmatem. Mezi další zdravotní potíže, které Stiko zohledňuje, patří cukrovka, problémy se srdcem, chronická bronchitida, Downův syndrom a obezita. Zatím zdrženlivý přístup zvolila i Světová zdravotnická organizace.
Obecně je úkolem vakcín připravit organismus k tomu, aby se sám dokázal onemocnění covid-19 bránit. Comirnaty obsahuje molekulu označovanou jako messenger RNA, která nese instrukce k vytvoření takzvaného spike proteinu. Tento protein se nachází na povrchu SARS-CoV-2 a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu.
„Když se vakcína podá člověku, některé z jeho buněk získají instrukce z mRNA a budou dočasně vytvářet tento spike protein. Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje bílé krvinky pro obranu organismu,“ vysvětlil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Jestliže se člověk později setká s virem SARS-CoV-2, jeho imunitní systém virus rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit. Zmiňovaná mRNA z vakcíny přitom v těle nezůstane, krátce po očkování se rozloží.
10. Na kolika dětech byla vakcína testována?
Ještě před schválením v Evropě dostala Comirnaty pro děti nad 12 let zelenou od úřadů v Kanadě či USA. Jen ve Spojených státech už látku dostalo skoro sedm milionů mladistvých mezi 12 a 17 lety a data se i nadále sbírají a analyzují.
Evropské registraci předcházela studie s více než 2000 účastníky. Výrobci konstatovali 100procentní účinnost látky a nepozorovali žádné výjimečné vedlejší účinky. Kromě toho upozorňují, že děti dostávají látku stejného složení, která je již otestována na milionech dospělých po celém světě a prokázala svou bezpečnost i účinnost.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch očkování dětí jednoznačně doporučuje. Pro pochybnosti rodičů o bezpečnosti podle něj není důvod.
„Kdyby vakcína nebyla otestována a kdyby nebyla dostupná klinická data, tak by nedostala registraci od Evropské lékové agentury. V tuto chvíli tedy vakcína od Pfizeru registraci má, vychází z klinických studií a agentura garantuje, že je účinná a bezpečná i pro tuto věkovou kategorii,“ uvedl ministr pro Seznam Zprávy.
11. Jaké budou mít očkované děti výhody?
Kromě zmiňované ochrany před covidem-19 se na plně očkované děti bude vztahovat výjimka z testování.
„Dětské kolektivy mohou být rizikem pro šíření choroby a její případné přenesení do rodin, proto považujeme očkování dětí proti onemocnění covid-19 za důležité. U plně naočkovaných dětí předpokládáme, že by se jich už netýkalo testování,“ řekl ministr zdravotnictví.
Certifikát o očkování neboli EU covid pas je pak možné dítěti stáhnout na portálu ocko.uzis.cz. Zde stačí zadat telefonní číslo, email a datum narození. Od 1. července je EU covid pas vstupenkou pro volné cestování v rámci celé EU. Prokazovat se jím lze papírovou formou nebo skrze aplikaci Tečka.
