Článek
Ode dneška se mohou k očkování proti covidu-19 hlásit lidé starší šedesáti let. Do pomyslné fronty se přidají další stovky tisíc zájemců. Podobně jako jejich starší předchůdci se ale snadno mohou chytit do zbytečné čekací pasti. Pasti v podobě lékařů, kterým nejvíc věří. Ordinacím praktiků se totiž nadále dostává mnohonásobně méně vakcín než očkovacím centrům. Pro ty nejzranitelnější skupiny je to přitom často otázka života a smrti.
O tom, jak rychle se dočkají, zásadně rozhoduje to, kde se o vakcínu přihlásí. Vládní strategie – potažmo jednotlivá hejtmanství, která si ji kreativně přetvářejí – totiž nadále opomíjí důvěru především nejstarších lidí v praktické lékaře. Vznikají tak velké nepoměry v jednotlivých krajích a hlavně zbytečné čekání. Vyplývá to z aktuálních čísel, jež získaly Seznam Zprávy.
V nejrizikovějších kategoriích u lidí starších sedmdesáti let se k očkování u praktiků do středy přihlásilo téměř 150 tisíc lidí. Potřebný termín u lékařů má však zarezervovaný jen zlomek, necelých 4 500 lidí. Do ordinací totiž míří minimum očkovacích dávek. „Nemáme splněnou nejrizikovější skupinu. Čekal bych od toho, kdo strategii řídí, že udělá všechno pro to, aby vakcínu k praktikům dostal,“ kritizoval šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger se k očkovací strategii vyjádří na páteční tiskové konferenci.
Armáda čtyř tisíc praktiků, kteří jsou připraveni očkovat až okolo 50 tisíc dávek denně, není vytížená ani z pětiny. Na nepoměr od počátku upozorňují. Marně. „Je to obrovský problém. Vnímám to jako čirý populismus. Máme tu pořád nenaočkovanou nejrizikovější populaci a pořád přidáváme další a další skupiny. Působí to na mě, že se jen hledá způsob, jak nechat vakcíny v očkovacích centrech. Vakcíny se tak nedostávají k těm nejpotřebnějším u praktiků,“ zlobí se místopředseda sdružení Mladí praktici Vojtěch Mucha.
K internetové registraci se přihlásila jen polovina lidí starších osmdesáti let. Lékaři proto už na začátku roku splnili úkol. Neregistrované nejstarší pacienty sezvali do svých ordinací. „Oni nám teď volají a ptají se, proč nemáme vakcíny. Právem se zlobí,“ popsal Šonka.
Ti nejstarší přitom praktikům věří, ordinace mají často blízko domova, nemusejí tak cestovat do desítky kilometrů vzdálených center. „Chovají se přirozeně. Hlásí se k nám, protože nás znají. Nevím, proč by kvůli tomu měli být diskriminovaní. Při tomhle způsobu distribuce nebudou naočkovaní ještě ani za několik týdnů. Přitom se otevírají stále mladší věkové kategorie a také očkujeme úplně mladé členy některých profesních skupin. Není to v souladu se strategií,“ namítl Šonka.
V Česku dostalo první dávku některé z vakcín téměř 1,8 milionu lidí, ale praktici se na tom podílejí jen ze 14 procent. Apelují proto, aby je kraje při nakládání s vakcínami mnohem víc zohlednily. „Nechápu to. Je to přívětivější pro pacienty, nákladově levnější, komunikace doktora s pacientem efektivnější. Nevýhodu vidím jen v tom, že se tam politici nemohou fotit, jak přestřihávají pásky. Vláda a kraje přece mají k dispozici místa, kde praktici ještě nic nedostali. Takové ordinace je potřeba upřednostnit,“ vyzval Mucha.
Nákladně budovaná očkovací centra, do nichž se hlásí méně lidí než k praktikům, mají paradoxně ve většině krajů naprostou přednost. Ze zájemců starších sedmdesáti let je nyní zaregistrovaných do center necelých 60 tisíc lidí, rezervovaný termín tam má dokonce 70 tisíc lidí.
Lékaři s naplněnými seznamy jsou často odkázáni na domluvu s vedením krajů, případně s krajskými očkovacími koordinátory. Jenže mnohde domluva vázne. Například v Plzeňském kraji tak praktici naočkovali jen 6 procent lidí z celkového počtu vakcinovaných v regionu.
Desítky připravených praktiků tam doposud neviděly jedinou vakcínu. Vedení kraje rozhodlo, že do ordinací bude posílat jen nejlépe skladovatelné dávky od firmy AstraZeneca. „Plzeňský kraj podle statistik dostal v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nejméně vakcín AstraZeneca, proto je jasné, že se tato skutečnost musí odrazit na očkování u praktických lékařů. Nyní budou ale dostávat vakcínu Janssen, jejíž objednávky i distribuce a rozdělování půjdou od příštího týdne zcela mimo kompetence kraje,“ uvedla mluvčí hejtmanství Eva Mertlová.
Také tam praktici opakovaně hlásili, že by zvládli i logistiku spojenou s vakcínou Pfizer/BioNTech, kterou je třeba uchovávat v hlubokém mrazu. „V tuto chvíli není jasné, kdo a jak by lékařům do ordinací dodávky zavážel tak, aby byly zajištěné kvalitní převozové podmínky a nedocházelo ke znehodnocení vakcín,“ namítla Mertlová.
Třeba na Zlínsku zvolili úplně jinou taktiku. Praktiky tam zapojili od počátku očkování a přesměrovali na ně téměř čtvrtinu všech dávek. Kromě Pfizeru k nim míří vakcíny všech ostatních firem. „Od první chvíle jsme chtěli jít s očkováním co nejblíž lidem. A kdo o nich ví více než jejich praktický lékař?“ sdělil koordinátor očkování pro Zlínský kraj Jiří Lučan.
„Myslím, že dělají maximum možného,“ pochválil šéf praktiků.
V kraji se o vakcínu přihlásilo 250 ze 300 praktiků. „Kdyby každý zvládl jen deset dávek denně, je to 2 500, což pro kraj znamená obrovské číslo. Očkovací místa budou ubývat. A řekněme si to na rovinu, praktici jejich úlohu postupně převezmou,“ doplnil zlínský koordinátor.
Ale také tam se zatím dostala do ordinací jen čtvrtina všech vyočkovaných dávek v kraji.
Do očkovacích center míří nejpočetnější, ale hůře skladovatelný Pfizer, do ordinací doposud jen AstraZeneca a Moderna. „Nechápu ten smysl. Na začátku bylo avizováno, že si zájemce může vybrat, jestli chce být očkovaný v centru, nebo u svého praktika. Už nikdo však nepřiznal, že v očkovacím centru má mnohonásobně větší šanci, že ji tam dostane dřív,“ zdůraznil Mucha.
Podle něj je problém nejpalčivější u venkovských ordinací. Zájemců mají hodně, vakcín minimum nebo žádné. „U nás v Praze máme de facto naočkovanou většinu zájemců starších sedmdesáti let, kteří to chtěli. Pořád je totiž hodně lidí, kteří třeba čekají na jiný typ vakcíny nebo z nějakých důvodů nemohou,“ dodal Mucha.
Paradoxně se také stává, že některá očkovací centra mají dost vakcín, ale nedostatek zájemců. To je třeba případ Hustopečí v Jihomoravském kraji. Ve čtvrtek tam na pondělí nabízeli přes 300 volných míst, na úterý dokonce 530. „Apelujte, prosím, na seniory nad 65 let, aby se zaregistrovali,“ prosila mluvčí Dana Lipovská z Fakultní nemocnice u svaté Anny, jež místo zřizuje.
Podle Šonky tak celá očkovací strategie, která měla seřadit zájemce podle věku, chronických onemocnění a profesí, dostává na frak. „Kdyby to stát myslel vážně a na začátku řekl, že každý praktik dostane pro své nejrizikovější pacienty sto dávek, tak se tito lidé naočkovali už v lednu a únoru a nemuseli jsme vyrábět složitosti, které evidentně nevedou k cíli,“ dodal šéf praktiků.
