Článek
Ordinace praktiků v těchto dnech zažívají nebývalý nápor. Po měsících útrap i byrokratických překážek se naplno zapojily do očkování proti covidu-19. Jen v úterý dostalo vakcínu od svého praktického lékaře přes 7800 lidí.
„Velkou část tvoří posilovací dávky, ale zaznamenali jsme i tři tisíce prvních dávek. Velký zájem je o jednodávkové vakcíny od Jansen,“ uvedla praktická lékařka Ludmila Bezdíčková na středeční tiskové konferenci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
V Česku funguje 5500 praktiků, do očkování proti covidu je aktivně zapojených přes dva tisíce ordinací. „Od distributorské společnosti máme aktuální informaci, že si v těchto dnech vakcíny objednalo 1600 ordinací, ale zájem se enormně zvedá,“ doplnila Bezdíčková.
Praktiky dlouho brzdilo, že neměli přístup k nejvyužívanější vakcíně od společnosti Pfizer/BionTech. Čtyři z pěti očkovaných v Česku dostali dávku právě od této firmy. Tyto vakcíny vláda na startu roku přiřkla očkovacím centrům. Na podzim jejich cestu do ordinací zbrzdil nový výběr distributora a problémy se skladovacími prostory.
Společnost Avenier tak fakticky přiváží nejžádanější vakcíny lékařům až v těchto dnech. „Konečně máme běžně dostupné vakcíny. Distribuce funguje standardně. Pokud si dávky lékař v jednom týdnu objedná, ten následující je dostane. Umožňuje nám to flexibilně plánovat očkování v ordinacích,“ popsal pražský praktický lékař Cyril Mucha.
Zájemci si mohou vybrat mezi více vakcínami. „Nejúčinnější jsou dvoudávkové mRNA vakcíny Pfizer a Moderna. Mnozí naši pacienti si rádi vyberou. Známe je. Víme, čeho se bojí. Vysvětlíme jim postup a jak přistoupit k očkování,“ řekla Bezdíčková.
Adresně jsme oslovili pacienty, oni chtěli očkování, ale pak se nic nedělo. Pan premiér týden co týden sliboval, ale vakcíny nebyly. Vnesl se do toho chaos. Mezi lékaři pak zavládla frustrace. Pacientům jsme slíbili a nesplnili. Nedůvěra v systém pak byla veliká. Přesvědčování lidí mohlo opravdu fungovat v ordinacích, ale pouze ve chvíli, kdy bychom měli vakcíny k dispozici. Je to zásadní problém, který nás nyní v proočkovanosti řadí na chvost Evropy.
Praktici evidují minimum nežádoucích účinků po očkování, jednotlivé případy pravidelně hlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.
Oproti jaru se s novými pravidly distribuce zjednodušila logistika. U Pfizeru mohou lékaři objednávat menší balení po třiceti kusech, u Jansenu a Moderny po padesáti. Očkovací látky navíc v běžných chladničkách vydrží několik týdnů.
Praktici dál apelují na lidi, aby se nechali očkovat. Uvedli, že je v populaci přes 400 tisíc lidí nad 60 let, kteří nedostali ani první dávku vakcíny. Právě na ty se chtějí zaměřit.
Zároveň kritizují, že je vláda nedokázala do systému efektivněji zapojit už o několik měsíců dřív. Na jaře přesvědčili řadu starších pacientů, aby se k nim přišli naočkovat, jenže pak kvůli vládní strategii neměli potřebné vakcíny. „Adresně jsme oslovili pacienty, oni chtěli očkování, ale pak se nic nedělo. Pan premiér týden co týden sliboval, ale vakcíny nebyly,“ popsal Mucha.
Řada zájemců raději zamířila do očkovacích center, jiní to vzdali. Jenže praktici ztratili přehled, kdo z jejich pacientů vakcínu skutečně dostal. „Vnesl se do toho chaos. Mezi lékaři pak zavládla frustrace. Pacientům jsme slíbili a nesplnili. Nedůvěra v systém pak byla veliká. Přesvědčování lidí mohlo opravdu fungovat v ordinacích, ale pouze ve chvíli, kdy bychom měli vakcíny k dispozici. Je to zásadní problém, který nás nyní v proočkovanosti řadí na chvost Evropy,“ dodal Mucha. Nebýt otálení, mohla být podle něj proočkovanost daleko vyšší.
Ordinace teď zažívají nebývalý nápor. Mnohde se dostávají na hranu kapacity. „V mé ordinaci ošetříme fyzicky až 60 pacientů denně, navíc ještě provádíme distanční konzultace. Je to kombinace ošetření covid pozitivních pacientů, očkování a samozřejmě i řešení běžných respiračních infekcí a necovidová péče,“ popsala Bezdíčková.
Pokračují preventivní prohlídky, očkování proti chřipce i pravidelné sledování chronicky nemocných pacientů. „Při objednávání dbáme na rozdělení infekčního a neinfekčního provozu. Zátěž je tak v podstatě dvojnásobná oproti obvyklému provozu,“ dodala.
Až devadesát procent praktiků je nyní očkovaných proti covidu. Najdou se mezi nimi i jednotlivci, kteří očkování proti covidu nedoporučují. „Pokud některý praktik nechce očkovat, měl by pacientům umožnit, aby se očkovali jinde. A jestli je chce od očkování vyloženě odrazovat, je to podle mého názoru na hraně Hippokratovy lékařské přísahy,“ kritizoval Mucha.
Praktici také evidují zvýšený zájem o monoklonální látky, které účinkují při ranných fázích covidu. Tyto „koktejly“, podávané infuzí, přitom nesou mnohem vyšší množství protilátek než vakcíny. Často je vyhledávají neočkovaní lidé. Podávají se však již lidem, kteří covidem onemocněli. „Očkování je mnohem účinnější prevence. Ze 60 až 70 procent brání symptomatickému průběhu a z více než 80 procent závažnému průběhu s nutnou hospitalizací,“ zdůraznila Bezdíčková.
Lékaři přitom zdůrazňují i ekonomický faktor. Odmítači ve vakcinaci často spatřují byznys firem, přitom léčba monoklonálními látkami je řádově dražší. Dávka vakcíny stojí několik stovek korun, zatímco třeba infuze Regeneronem přes padesát tisíc. „Musíme si uvědomit, že systém zdravotních pojišťoven není bezbřehý. Není to švédský stůl. Neočkovaní často zneužívají složité situace,“ sdělil lékař Igor Karen z Benátek nad Jizerou.
