Článek
Využít chtějí pěstitelské zásahy, ale také biopesticidy, jako jsou různé rostlinné silice a výluhy. Botanické pesticidy patří mezi perspektivní alternativní ochranu rostlin, avšak mezi českými zemědělci nejsou tak známé a používají je spíše jen ekologičtí pěstitelé, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí univerzity Filip Vrána.
Při výrobě potravin se klade důraz na to, aby neobsahovaly žádná rezidua, zároveň je třeba zajistit dostatek potravin při omezených plochách zemědělské půdy. Podle koordinátora projektu Martina Kmocha je řešením integrovaná ochrana rostlin, což je soubor metod, které bez nežádoucích vedlejších ekologických a toxikologických vlivů dlouhodobě regulují populace škodlivých činitelů. Záměrem je udržet jejich populace na tolerovatelné úrovni.
Z biopesticidů se v současnosti v konvenčním zemědělství nejvíce využívají prostředky proti hmyzu na bázi mikrobiologických složek a rostlinných výtažků. Ostatní skupiny se ve velké míře uplatňují pouze při pěstování bioproduktů. Právě biopesticidy chtějí k šetrné ochraně brambor využít i vědci z univerzity. Rostlinné silice neboli éterické oleje představují důležitý zdroj biologicky aktivních sloučenin, které mají účinek například na bakterie, hmyz nebo houby. Tyto biopesticidy chtějí vědci kombinovat s pěstitelskými zásahy, mezi které patří třeba aplikace organických hnojiv nebo metoda likvidace natě.
V první fázi budou provádět laboratorní pokusy, aby vybrali nejúčinnější ochranné látky a jejich kombinace a stanovili nejvhodnější koncentrace. „Testy provedeme na plotnách živného média, Petriho miskách, s různou koncentrací botanického pesticidu. Vyhodnotíme tak účinnost vybraných botanických pesticidů na testované houby a bakterie, a na základě toho stanovíme jejich nejnižší účinnou koncentraci,“ popsal Radovan Pokorný, vedoucí ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství.
Po laboratorních experimentech bude následovat testování látek přímo na hlízách brambor. Součástí projektu bude i detekce a kvantifikace houbových a bakteriálních patogenů v půdě a po sklizni. „Potřebujeme zjistit přítomnost hub a bakterií v hlízách bramboru a půdě, a zároveň stanovit jejich množství, abychom mohli říci, jak jsou použité metody ochrany pomocí rostlinných silic a pěstitelských zásahů účinné,“ doplnil Pokorný.
Houbová a bakteriální onemocnění napadají nejčastěji hlízy, ale někdy i stonek nebo celou nadzemní část bramboru. Většinou poškodí kvalitu nebo vzhled hlíz. Projekt začal letos v lednu a bude trvat čtyři roky. Společně s univerzitou se na něm podílí v roli koordinátora Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod a Lukáš Musil se svou rodinnou ekologickou farmou na Vysočině.
Plocha i produkce brambor v posledních letech klesá a Česká republika není soběstačná hlavně v produkci konzumních brambor a řady výrobků z brambor. Nepříznivý vývoj je i ve spotřebě brambor na obyvatele. Zvyšují se požadavky spotřebitelů na úroveň balení a kvalitu hlíz.
