Článek
Zájem o nákupy plastových ochranných zdí se nerozmohl jen v Česku, ale prakticky všude ve světě. Například ve Spojených státech se ochrana z plexiskel stala nejviditelnější při prezidentské debatě koncem září.
Američtí epidemiologové se začali zajímat o to, jak efektivní tyto zábrany v boji proti šíření viru jsou. A výsledky pravděpodobně překvapí.
Podniky a pracoviště, které ochranné zábrany pro své zaměstnance pořídily, považují děliče z plexiskla za jeden z nástrojů, který používají k zajištění bezpečnosti lidí. Jenže data, která by účinnost těchto pomůcek stoprocentně potvrzovala, prakticky neexistují. I když umělá skla samozřejmě pomáhají v zamezení přímého kontaktu s cizí osobou, epidemiologové a vědci se obávají šíření nemoci ještě jiným způsobem, na který jsou plastové zábrany krátké.
Existují totiž hned dvě potenciální možnosti, jak se virus šíří a kdy plexisklo nepomůže.
Minulý týden vydalo Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) nové pokyny, které uvádějí, že koronavirus se může šířit prostřednictvím aerosolů - drobných částic, které se na vzduchu rychle vypařují a zanechávají jádro kapky tak malé a lehké, že může být hodiny roznášeno vzduchem (podobně jako je tomu u pylu).
Většina kapének, které lidé nevědomě uvolňují, například během hovoru nebo pouhého dýchání, jsou v „rozsahu velikostí, které se přes plastovou bariéru umí dostat,“ řekl serveru CNN Pratim Biswas, vědec z Washingtonské univerzity v St. Louis.
Kapénky x aerosoly
Právě současná pandemie dlouhotrvající debatu o tom, zda se respirační viry včetně nového koronaviru přenáší pomocí kapének, nebo aerosolů, znovu obnovila.
O tom, jak kritické jsou důsledky toho, zda se covid-19 šíří převážně pomocí kapének nebo aerosolů, pojednává výzkum JAMA. Pokud se covid-19 primárně přenáší respiračními kapénkami, nošení roušek, obličejových štítů nebo udržování dvoumetrových rozestupů mezi jedinci by mělo být adekvátní prevencí přenosu.
Nicméně pokud se virus přenáší i aerosoly, může být přenášen vzduchem delší dobu a nošení roušek by nebylo tak účinné. Obličejové štíty by poskytly pouze částečnou ochranu a dvoumetrové rozestupy by neposkytly ochranu před aerosoly vůbec, protože by byly dále roznášeny vzduchem.
„Ochranné stěny z plexiskla a podobných materiálů dokážou významně redukovat tok kapének v přímém směru, nikoliv ale již rozptyl kapének ve vzduchu nad úroveň bariéry,“ potvrdila také tisková mluvčí Fakultní nemocnice sv. Anny v Brně Dana Lipovská.
CDC ve Spojených státech však i přesto vybízí vedoucí pracovišť, aby tyto bariéry instalovali nadále. Navzdory tomu, že účinnost těchto produktů není známá, je pravděpodobné, že zábrany mohou alespoň částečně snížit riziko přenosu. I když plexisklo nemá šanci zachytit virus právě šířící se pomocí aerosolů, může zabránit alespoň přímému šíření, pokud někdo například kýchne nebo zakašle, tvrdí vládní agentura.
O tom, jak tedy tyto výrobky fungují a jak efektivní jsou, by se dalo debatovat, tvrdí epidemiolog a profesor medicíny na Kolumbijské univerzitě Wafaa El-Sadr. Říká, že neexistují žádné studie, které by zkoumaly, jak účinné jsou bariéry z plexiskla při blokování velkých kapének.
Vysoká postava je problém
V některých případech existuje také další problém: velikost bariér. Marissa Bakerová, odborná asistentka na Washingtonské univerzitě, provádí od května každý měsíc samostatnou studii bezpečnostních opatření proti koronavirům v devíti obchodech s potravinami v Seattlu a sedmi v Portlandu v Oregonu.
Všimla si, že štíty z plexiskla u pokladen a samoobslužných pokladen jsou často příliš nízké, aby zabránily přenosu kapének mezi zákazníky a pracovníky.
„Některé jsou menší a ani nezakrývají nos vysokého zákazníka,“ řekla. „Částice ve vzduchu se budou moci dostat kamkoliv, bez ohledu na bariéry,“ dodala Bakerová.
Podle odborníků proto nošení ochranných masek a udržování sociálního distancování zůstává v opatřeních číslem jedna.
