Ochranka politiků musí řešit i výhrůžky na internetu, říká válečný veterán

Konzervativního poslance Davida Amesse zabil 25letý muž se somálskými kořeny v kostele metodistické církve ve městě Leigh-on-Sea, kam politik pravidelně docházel na páteční mše. Ještě 15 minut před útokem stál 69letý Amess před kostelem a povídal si s lidmi. Poté vstoupil spolu se dvěma členkami svého týmu do chrámu, kde ho pachatel několikrát bodl nožem.

Vraždu zákonodárce zažila Británie už podruhé během pouhých pěti let – v roce 2016 zabil neonacista Thomas Mair labouristku Jo Coxovou. Válečný veterán a bývalý šéf speciálního útvaru SOG Lumír Němec si nicméně nemyslí, že by na Ostrovech byla bezpečnost politiků horší než jinde: „Problém spočívá v tom, že politici vyžadují kontaktní kampaň se svými voliči. Potřebují být k lidem blízko. Ochrana politiků ve veřejném prostoru je to nejhorší, co pro ochranku může být. Nevíte, kdo všechno na místo přijde a nemůžete ty lidi prohledávat, zda něco nemají,“ říká.

Ochranka sice může teoreticky zabránit tomu, aby na veřejnou akci někdo dorazil s nožem či jinou zbraní, často k tomu ale nemá svolení: „Politici to obvykle nechtějí, protože to omezuje přístup lidí. Střetávají se tam dvě věci – bezpečnost na straně jedné a popularita a kontakt s lidmi na straně druhé,“ vysvětluje bezpečnostní expert, jehož firma nabízí řadu školení a kurzů, například i identifikaci rizik a rizikového chování.

V době, kdy jsou v mnoha zemích silně polarizované společnosti, se riziko fyzických útoků proti politikům zdá větší než kdykoliv dříve. „V době sociálních sítí, polarizace společnosti a anonymizace na internetu jsou hrozby větší, byť nemusí být míněny fakticky. Napsat někomu na Facebook, že ho zabijete, je dnes velmi jednoduché. Ochranka s tím musí pracovat, byť neví, zda jde o reálnou hrozbu, nebo fake. Měla by to ale vyhodnocovat a sledovat sociální sítě, pokud jí k tomu dá klient příležitost,“ podotýká Němec s tím, že nejdůležitější prací ochranky je právě prevence, tedy vyhnutí se konfliktu.

Britská policie se v rámci prevence rozhodla po vraždě Amesse obvolat všechny zákonodárce a požádat je, aby okamžitě nahlásili, pokud mají obavy o svou bezpečnost. Výhrůžky politikům se přitom v poslední době množí: například severoirská poslankyně Sociálně demokratické a labouristické strany Nichola Mallonová v pondělí nahlásila, že jí na sociálních sítích vyhrožují. Spolu s ní se stal obětí výhrůžek i novinář Rodney Edwards z listu Sunday Independent. „Sociální sítě polarizaci obrovsky nahrávají. Pokud je ochranka kvalitní, měla by se jimi zabývat,“ říká Němec.

V pondělí britská policie zadržela 76letého muže, který vyhrožoval smrtí poslanci Chrisu Bryantovi. Ten po Amessově vraždě vyzval lidi, aby se k sobě chovali lépe. Bryant posléze stanici BBC řekl, že výhrůžkám čelí každý rok od svého zvolení: „Před rokem to byli antiwaxeři, rok předtím mi aktivisté bojující za brexit nastříkali na dveře mé kanceláře slovo zrádce,“ svěřil se.

Faktorem, který může výrazně zvýšit pravděpodobnost násilného útoku proti politikům, je negativní kampaň. Alespoň to tvrdí loňská studie vědeckého týmu pod vedením Krzysztofa Krakowskiho z Turínské univerzity. Ta zkoumala statusy na sociálních sítích před vraždou starosty Gdaňsku Pawla Adamowicze. Vědci došli k závěru, že zatímco v „normálních“, klidných časech může být negativní kampaň účinná při získávání voličské podpory, ve vyhrocených chvílích může být kontraproduktivní a vést až k násilí.

V Česku mají nárok na stálou ochranku na základě zákona pouze ústavní činitelé, poslanci až v případě konkrétní hrozby, nebo pokud si o ni zažádají. Řadoví zákonodárci ji nepoužívají v Česku ani v Británii. „Standardní prezidentská ochranka pracuje ve více módech. Tým, který vidíte, je jen špičkou ledovce, pracuje tam více lidí. Pokud s vámi jezdí jen ozbrojený řidič, tak ochranku nemáte,“ uzavírá Němec.