Hlavní obsah

Ochráníme vás před Čechy, slibují politici u sousedů

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Ilustrační foto

Česko se stalo během podzimní vlny covidu-19 fackovacím panákem Evropy. Ne zcela spravedlivě.

Článek

Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer netajil minulý pátek vážnou starost.

„Situace na Slovensku a v Česku je extrémně napjatá. Právě v Česku rostou masivně nové infekce a sedmidenní incidence dosahuje hodnoty 680. Na ochranu lidí v naší zemi proto teď neprostupně uzavřeme hranice a při vjezdu do Rakouska budeme kontrolovat každý automobil,“ uvedl před televizními kamerami, přičemž sedmidenní incidencí myslel počet nakažených na 100 tisíc obyvatel za poslední týden.

A svým občanům ještě ministr vnitra slíbil, že upřesní, které přechody do Česka a na Slovensko budou úplně zavřeny.

Jenom den předtím publikoval německý intelektuální týdeník Die Zeit na své druhé straně reportáž z krematoria v Míšni a zamýšlel se nad tím, kdo způsobil, že zřízenci pohřebních ústavů ve spolkové zemi Sasko nestíhají.

„Člověk se musí podrobněji podívat, jak a kde se koronavirus ve druhé vlně šířil. Z patnácti německých okresů s největším výskytem leží šest bezprostředně na české hranici se Saskem nebo s Bavorskem, ostatní v jejich blízkosti,“ polemizují autoři článku Martin Nejezchleba a Martin Machowecz s názorem, že nejvíce jsou v Německu postiženy okresy, kde má velkou podporu strana AfD, která odmítá roušky.

„V Česku počet infikovaných explodoval už na podzim, potom rostla čísla v pohraničních regionech Německa. Že v těchto regionech byla zvlášť často volena AfD – není to spíše náhoda?“ ptají se v Die Zeit.

Právě takovými novinovými články zdůvodňuje saská vláda, že povolí vstup do země z Čechů jenom pendlerům, kteří se nechají aspoň jednou týdně otestovat.

Za pravdu jim dává přehled incidence podle okresů od vládního Institutu Roberta Kocha. V neděli byly mezi patnácti okresy s největší incidencí jen čtyři saské okresy na české hranici a další tři do vzdálenosti padesáti kilometrů.

Avšak například prvního prosince bylo v první desítce šest okresů z české hranice, další tři pak z těsné blízkosti.

Na rakouském příkladu lze pak ukázat, že „zavření hranic“ s Českem má spíše psychologický význam.

Ministr vnitra Nehammer oznámil přísnější kontroly v sobotu. Ve stejný den zveřejnilo vídeňské ministerstvo zdravotnictví epidemiologická data, ze kterých mimo jiné vyplývá, že nejméně nakažených, pod sedmdesát na 100 tisíc obyvatel za poslední týden, mají okresy Horn, Hollabrunn a Urfahr-Umgebung.

Vesměs jde o okresy na moravské nebo české hranici. Efektivnější by však podle statistik bylo zavřít hranice do Německa, kde zřejmě hrozí větší riziko.

Z deseti nejvíc postižených rakouských okresů s více než třemi sty nakaženými na 100 tisíc obyvatel leží čtyři přímo na hranici s Bavorskem, jeden u Itálie a zbytek ve vnitrozemí. O uzavření hranic s Německem však rakouská vláda nemluví.

Zcela přesvědčivý není ani argument, podle kterého je třeba zavřít hranice, protože výskyt koronaviru byl v Česku koncem roku několikrát vyšší než u sousedů.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný upozornil, že právě koncem roku se v Česku testovalo dvakrát víc než v Rakousku a skoro třikrát víc, než testovali Němci.

Doporučované