Na turisty mají pořadníky. Ochránci se děsí, co davy v Česku zase provedou

Problém s overturismem je jako vzduchová bublina pod linoleem - někde se jí zbavíte, ale ona se jen přesune jinam. V létě roku 2018 se takovou bublinou staly Adršpašsko-teplické skály na Náchodsku.

U českých turistů byly mohutné skalní masivy v lesní džungli v oblibě vždycky, ale tehdy objevili kouzlo místní přírody i polští turisté. A místní cesty se začaly nejen o víkendech měnit v parkoviště.

„Doprava kolabovala. Nedostatek parkovacích míst vedl k parkování na zakázaných polohách a znemožnění průjezdnosti obcí, což negativně ovlivňovalo místní obyvatele,“ popisuje situaci v minulých letech Kateřina Menšíková, koordinátorka cestovního ruchu v Adršpachu.

Problém byl ale i v samotném skalním areálu. „Vznikaly fronty před vstupem, v samotných skalách a obzvláště v úzkých hrdlech skalního okruhu docházelo k velkému hromadění lidí,“ uvádí.

Letos ale místní věří, že už o prázdninách bude situace klidnější. Zavedli totiž novinku.

„Od dubna letošního roku byl zaveden rezervační systém s online nákupem vstupenek a parkovacích míst. Kapacita okruhu byla stanovena na 4000 lidí za den a to znamená maximálně 400 lidí za hodinu,“ popsala změnu Menšíková. Rezervace se vyřizuje na jejich webové stránce, kde najdeme i aktuálně dostupné počty volných vstupenek po dnech i hodinách s mottem „Kdo online koupí, neprohloupí“.

Obec Adršpach, v níž trvale žije asi 500 obyvatel, tak doufá, že se situace z minulých let nebude opakovat. Nejhorší časy na procházky v Adršpašských skalách byly od desáté do druhé hodiny odpolední. „Lidé čekali v obchodech, nemohli nikde zaparkovat, bylo to pro občany nepříjemné,“ vzpomíná starostka obce Dana Cahová.

Aktuálně je situace bezproblémová, ale to je zatím ovlivněno i covidem. Nejezdili totiž Poláci, možnost turistických cest se jim otevřela teprve před pár dny. „A právě Poláci tvořili hlavní část návštěv v skalách,“ říká Seznam Zprávám. Za sezonu oblast navštívilo téměř půl milionu lidí.

S rezervačním systémem by se už situace opakovat neměla. „Kdo se nezaregistruje a nezakoupí parkování pro auta, jednoduše nebude moci přijít a nebude mít kam zaparkovat. Leda, že auto nechá někde jinde a projde se, ale na túru do skal se nedostane,“ upřesnila starostka Adršpachu.

O overturismu ví své i trojúhelník mezi Mladou Boleslaví na jihu, Železným Brodem na severu a Jičínem na východě. Český ráj navštíví ročně dva miliony lidí, a i když je to větší prostor, ve kterém se mohou rozprostřít, nával zanechává stopy.

Nejhorší je nevratné poškozování chráněných skal. „Rytím nesmyslných nápisů,“ upřesňuje vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Český ráj Jiří Klápště.

„V přírodní rezervaci Údolí Plakánek (viz mapa) dosáhlo poškozování cenných částí přírody (včetně konfliktů s pěšími návštěvníky) takové úrovně, že jsme museli přistoupit k zákazu vjezdu jízdních kol,“ popisuje Klápště.

Problémem je ale i výrazný sešlap frekventovaných míst, jako jsou vyhlídky a okolí páteřních turistických tras. A pak klasika - živelné parkování mimo parkoviště či místa k tomu určená nebo místy až neúnosné množství odpadků, vlhčených ubrousků či exkrementů, vypočítává Jiří Klápště. Do opravy se proto podle něj investují „nemalé“ prostředky.

Příjmy z turistů jdou v případě Českého ráje do rozpočtu obcí, které jsou partnery ve Sdružení Český ráj. „Řada partnerů část těchto finančních prostředků investuje zpět do Českého ráje a pomáhá v některých případech opravovat např. různé turistické stezky, bohužel některé škody spojené s turismem jsou nekompenzovatelné, například ty vyryté nesmysly ve skalách,“ uzavírá Jiří Klápště.

Ve sdružení je i Jičín, kde starostu dělá Jan Malý z ANO, který je i místopředseda ve zmíněném sdružení. Na rozdíl od Jiřího Klápště nevnímá problém overturismu tak tragicky. „My jsme rádi, když přijdou turisté do Českého ráje i do Jičína. Samozřejmě, že máme problémy třeba s parkováním, ale to není nic velkého,“ říká Malý a dodává, že určitě neplánují stavět například záchytná parkoviště.

S Klápštěm nesouhlasí ani v názoru, že by se turisté v Českém ráji měli směřovat i do míst, která nejsou až tak populární. „Já když pojedu do Prahy, nebudu chtít jít do Letňan, ale na Pražský hrad! Nedává proto smysl, abychom z Prachovských skal posílali lidi například na hrad Trosky. Co by tam dělali?“ říká pro Seznam Zprávy starosta Jičína Malý.

Malý si také myslí, že turismus má na Jičín pozitivní dopad i přes dopady na přírodu. „Jsme rádi, že turisté chodí také do Jičína a že je naše město populární,“ dodal starosta.

Obdobně reagoval i starosta Turnova z druhého konce Českého ráje Tomáš Hocke (STAN). „Nechystáme žádné omezení na léto, naopak připravujeme Turnovské kulturní léto, které pojede každý týden,“ popisuje plány pro Seznam Zprávy.

Problém s příliš velkým množstvím turistů v Turnově rovněž nepociťují a naopak, někdy by přivítali turistů ještě víc. „Český ráj trpí na to, že je to sezonní záležitost a máme problém sem někoho dostat ku příkladu v zimě či v brzkém jaru,“ dodal Hocke.

A ještě jedna zastávka. Tentokrát na jihu republiky v Českém Krumlově. Ten byl v době předcovidové českým synonymem pro overturismus. Především zahraniční turisté, jakmile prošli Prahu, sedli na autobus a nechali se odvézt na jih.

Ze dvou milionu lidí v roce 2019, kteří navštívili jihočeské město na Vltavě, byli ze 70 procent cizinci, převážně z Asie.

Loni ale cizinci takřka vymizeli a přijeli jen Češi, v Krumlově se celkově otočilo „jenom“ 600 tisíc lidí.

Preferovali však delší pobyty než turisté z Asie. Češi na jihu Čech strávili v průměru tři noci a na ubytovacích poplatcích zaplatili 5,76 milionu korun.

O osmdesát pět procent klesl příjezd turistů autobusy, o 28 % i těch autem. A ubylo dokonce i vodáků, a to o čtvrtinu. Overturismus v Českém Krumlově tak náhle zmizel. Zda se časům minulým přiblíží už tato sezona, ukážou už nejbližší týdny.