Článek
Koně jsou podle ekologů spásáním vegetace i samotným pohybem či trusem tím nejšetrnějším a nejekologičtějším způsobem, jak chránit přírodu v cenných lokalitách. „Přivezli jsme celkem osm nových koní. Už na konci jara jsme zde umístili první tři,“ řekl David Číp, předseda organizace ČSOP Jaro Jaroměř, která vypouštění koní zajišťovala. Počet koní se zatím přirozenou cestou zvyšovat nebude, na Pardubicku jsou jen hřebci.
Na návratu divokých zvířat do přírody se podílí kromě organizace Jaro Jaroměř také obecně prospěšná společnost Česká krajina a Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). Pro koně na Pardubicku je vyhrazeno asi 20 hektarů v přírodní rezervaci Baroch u stejnojmenného rybníka, oplocené pozemky patří agentuře.
Divocí koně budou spásat především rozsáhlé porosty rákosu a orobince. Budou tak pomáhat vytvářet pestřejší mozaiku pro několik druhů vodních ptáků. V rezervaci hnízdí například husy velké, kachny divoké, čírky obecné, potápky malé, bukač velký a další druhy. Ze vzácných rostlin se u Barochu vyskytuje kruštík bahenní, hadilka obecná nebo prstnatec pleťový. „Budeme sledovat, jak se to bude vyvíjet. Uvidíme, jak na koně bude reagovat lokalita, vegetace, fauna,“ dodal Číp.
ČSOP Jaro Jaroměř vypustil již dříve divoké koně z Milovic na dvou místech ve východních Čechách. Žijí v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře a na území přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové.
Tři koně z Milovic dnes zamířili také do rezervace na Třeboňsku v nivě řeky Lužnice, v neděli je doplní další trojice. Meandry řeky se sítí slepých ramen v těchto místech vytvářejí podmínky pro přirozená společenstva mokřadů a luk, uvedl Dalibor Dostál, ředitel organizace Česká krajina.
Česká krajina přivezla první stáda divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů do středočeských Milovic v roce 2015. Odtud v lednu 2018 dvě skupiny exmoorských koní putovaly na východ Čech. Koně by měli v obou lokalitách přirozeným způsobem pomáhat pečovat o biologicky cenná přírodní stanoviště.
