Přehledně: Jak vakcíny chrání před přenosem viru. Jistotu nedává žádná

Můžou očkovaní lidé zapomenout na bezpečnostní opatření? Dává smysl je opatřit takzvaným očkovacím pasem a pustit na dovolenou? Můžou bez starostí chodit do zaměstnání, na kulturní akce i v případě, že tam můžou potkat někoho, kdo očkovaný není? Odpověď zní: Ne. Důvodem je stále přetrvávající nejistota v otázce, jestli i očkovaný člověk může přenášet covid-19 dál.

Ta bude tíživá minimálně do té doby, než se podaří proočkovat většinu populace nebo alespoň všechny nejzranitelnější, což může v celosvětovém měřítku trvat roky. Vlády z celého světa jsou tak při rozhodování o tomto dilematu odkázány jen na vědce a jejich studie usilující o odpověď.

„Všichni se hladově snažíme zjistit z té trochy dat, kterou už teď máme, co se dá. Tyto studie jsou ale jedny z nejtěžších vůbec,“ popsal epidemiolog Marc Lipsitch z Harvardu časopisu Nature hlavní důvody, proč v otázce ještě není jasno. I přes omezené množství dat a složitost samotných výzkumů už však studií na toto téma existuje celá řada. V následujících odstavcích přinášíme jejich přehled.

První, kdo se otázku začal pokoušet vyřešit, byly samotné farmaceutické společnosti, které vakcíny vyvinuly a vyrábí je. Žádná z nich ale nedokázala zjistit, jak přesně je jejich produkt v prevenci infekce efektivní. Můžou tak oficiálně garantovat jen ochranu před příznaky. Studie, které se ochranu před bezpříznakovou infekcí a před šířením snažily změřit, mají často dobré výsledky. Většinou ale z různých důvodů nejsou spolehlivé.

Problému při klinických testech ve třetí fázi se věnovala například americká společnost Moderna, která na základě otestování zúčastněných dobrovolníků došla k závěru, že by vakcína už po první dávce mohla zamezovat přenosu s 66% efektivitou. Problém je ale v tom, že všechny zúčastněné společnost nechala otestovat jen dvakrát s odstupem jednoho měsíce a je tak klidně možné, že se na řadu bezpříznakových infekcí nepřišlo.

V rámci britského výzkumu takzvané oxfordské vakcíny se testovalo každý týden. Výsledek mezi skupinou očkovaných a těmi, co dostali placebo, ale nakonec ukázal podstatně nižší účinnost –⁠ 49,3 %.

S účinností 74 % chrání podle prohlášení firmy před asymptomatickými infekcemi vakcína společnosti Johnson & Johnson. Když ale vakcínu minulý týden povolil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), v oficiálním stanovisku napsal, že „v tuto chvíli nevidí data ani důkazy, které by říkaly, jak dlouho a jestli vůbec vakcína předchází přenosu viru z osoby na osobu“.

Deník New York Times už dříve informoval, že firma úřad zřejmě nepřesvědčí kvůli malému vzorku.

Oficiálně ještě data svého testu, kdy se mají účastníci z USA a Argentiny testovat každé dva týdny, nemá další americká společnost Pfizer. Podílí se také na zkoumání účinku své vakcíny v Izraeli s tamní vládou.

Data z klinických testů už naštěstí nejsou tím jediným, o co se dá v současné době při ověřování efektivity vakcín opřít. Od začátku očkování v některých státech už uběhlo několik měsíců a tam, kde to jde rychle, už jsou poměrně spolehlivě vidět i výsledky.

Studií odhadujících efekt vakcín na zmírnění šíření covidu-19 v reálných populacích je už řada a všechny jistý efekt i potvrzují. Problémy související s malým vzorkem, možností zkreslení dalšími faktory, krátkým časem pozorování účinku a absencí recenze ostatních vědců z důvodu teprve nedávné publikace, jsou nicméně stále příliš velké, než aby se dalo říct, že je v otázce jasno.

Izrael

Nejlepší podmínky má pro sledování účinku vakcín nepochybně očkovací rekordman Izrael. Odtamtud přišel už v první půlce ledna první výzkum, podle kterého první dávka vakcíny Pfizer snižuje po dvou týdnech riziko přenosu o 50 %. Zprávu tamního ministerstva zdravotnictví doplnily svými odhady i dvě největší izraelské zdravotní pojišťovny. Clalit uvedla, že se šance infekce po 14 dnech od první dávky snížila na 33 %, Maccabi mluvila o 60 %.

Asi o měsíc později izraelští vědci přišli s další pozitivní zprávou, že u lidí, co se i po vakcinaci Pfizerem nakazili, zjistili v porovnání s neočkovanými nižší virovou nálož. To by podle dosavadních znalostí o vlivu virové nálože, tedy množství viru v těle nakaženého, mělo znamenat i nižší infekčnost očkovaných, a přesto nakažených jedinců. A to je velká věc. Znamená to totiž naději, že vakcíny šíření zpomalují hned na dvou frontách. Zaprvé snižují riziko, že se člověk vůbec nakazí, o čemž vypovídá většina výše i níže zmíněných výzkumů. A za druhé i z toho omezeného počtu lidí, co se i přes očkování nakazí, dělají méně nebezpečné šiřitele.

O 89,4% efektivitě ve snižování přenosu se píše v před asi dvěma týdny uniklém draftu ze studie samotného Pfizeru a izraelského ministerstva zdravotnictví, který získal tamní internetový portál Ynet.

Optimistická je v této otázce i minulý týden publikovaná izraelská studie. Jde o vůbec první výzkum účinnosti vakcíny, který je opravdu velký a odehrál se v reálné populaci. Ke zkoumání ochrany proti infekci včetně té bezpříznakové sice tato studie na vzorku 1,2 milionu Izraelců nebyla designována, vědci z dat ale odhadli , že by mohla dosahovat až 92 %.

Velká Británie

Medicínský časopis The Lancet už před měsícem publikoval nerecenzovanou studii Oxfordské univerzity, podle níž jedna dávka vakcíny od firmy AstraZeneca snižuje riziko přenosu po dobu nejméně tří měsíců o 67 %. Tamní ministr zdravotnictví Matt Hancock výsledky popsal jako „naprosto vynikající a dokládající, že vakcíny jsou skutečnou cestou k ukončení pandemie.

Stejně tak čeká na recenzi další nadějný výzkum z Addenbrooke's Hospital napojené na Univerzitu Cambridge. Každotýdenní testování 9000 zdravotníků podle vědců mimo jiné odhalilo „signifikantně menší“ množství asymptomatických infekcí mezi očkovanými jedinou dávkou Pfizeru. Po 12 dnech a více bylo podle studie riziko infekce mezi částečně očkovanými zdravotníky zhruba čtyřikrát nižší, než u neočkovaných. Podle NewScientist se proto mluví o 75% účinnosti.

Zrovna tento týden o tématu v Radiu 4 spadajícím pod síť BBC optimisticky mluvila Mary Ramsayová, která v rámci Public Health England dohlíží na očkování. „Zatím nevíme, jak dlouho a jestli vůbec dostatečně vakcíny zastavují šíření infekce v populaci. Ale zaznamenáváme opravdu velmi dobrá znamení, že to rychlost šíření snižuje a my doufáme, že až budou lidé očkovaní oběma dávkami, zastaví to přenos téměř úplně,“ řekla Ramsayová.

V příštích týdnech se podle Nature očekávají výsledky hned několika dalších studií. Fakt, že výzkumů už je v tuto chvíli hodně a všechny alespoň nějakou účinnost vakcín proti šíření infekce přinejmenším naznačují, ale sám o sobě dává světu dobrý důvod k opatrnému optimismu.

Jak dlouho to ale ještě nebude jisté, se nedá říct. Víme jen to, že s přibývajícím časem by odpověď měla být stále jasnější. Studií bude víc a díky většímu množství dat nabraných během delšího časového horizontu budou lepší. Například podle bývalého šéfa FDA Scotta Gottlieba bychom se definitivní odpovědi mohli dočkat už za jeden nebo dva měsíce.