Článek
Do oblasti Tanintharyi utekli původní obyvatelé Barmy Karenové před občanskou válkou. Nyní mají obavy z další ztráty domova. Mezinárodní uskupení fauny a flóry (FFI), které zaštiťuje OSN, zde plánuje vytvořit chráněnou rezervaci. Na projekt bylo vyčleněno 21 milionů dolarů, v přepočtu 477 milionů korun. Důvodem je výskyt kriticky ohrožených asijských slonů, tygrů a malajských medvědů.
OSN tak chce oblast velikou 800 tisíc hektarů ochránit před pytláky, dřevorubci či společnostmi vyrábějícími palmový olej. Zároveň zde však žije původní obyvatelstvo. To lesy potřebuje pro přežití. Odsouhlasení stavby rezervace by pro domorodce znamenalo zákaz pěstování plodin a lovu pro denní obživu nebo zákaz kácení stromů na obydlí. Podle Conservation Alliance of Tanawtharyi (CAT), koalice místních ekologických skupin, by tak tisíce lidí přišlo o střechu nad hlavou.
Zavedení chráněné oblasti by mohlo způsobit další konflikt. Tím je ohrožení dohody o příměří mezi karenskou povstaleckou organizací (KNU) a barmskou armádou z roku 2012. Povstalecké držení půdy pod vládní kontrolou by mohlo vyvolat neshody. Frank Momberg z FFI však tyto spekulace odmítá s tím, že jsou založeny na zkreslených informacích. Dodává, že FFI by nepodpořilo zahrnutí místních vesnic do chráněných oblastí ani by nepodniklo žádné další kroky bez souhlasu domorodých obyvatel a karenské povstalecké organizace.
Navzdory tomu jsou místní komunity rozhořčeny, že se jedná bez nich a nemají v OSN důvěru. „Proč nejsou transparentní? Nikdo z nás tento projekt nechce,” řekl Tchun Naj Oo, obyvatel odlehlé vesničky Hein Lai. Mark Grindley, který projekt zaštiťuje pod vedením FFI, odmítá komentovat výzvy místních uskupení CAT a KNU, aby projekt pozastavili, dokud se místní lidé nevrátí zpět domů a ustanoví se mírová dohoda. Do opozice CAT a KNU se staví ministr životního prostředí v Barmě, Win Naing Thaw. Ten výzvy zavrhl. „Pokud budeme čekat na mír, jak si můžeme být jistí, zda tygři a sloni přežijí? Jen v červenci dva lidi zabili tygra na území Leya. Máme i natočený důkaz,” dodal Win.
Členové skupiny CAT slova Wina odmítají. Sdělují, že díky místním obyvatelům se zachovalo 80 procent zdravého ekosystému, přičemž bez domorodců by lesy v oblasti Tanintharyi zanikly již dávno. Eh Pa Tha Lawová z CAT věří, že řešením je dostatečná kontrola místních obyvatel nad chráněnými lesy a menší zásah vládního orgánu. Domorodci souhlasí, že oblast chtějí chránit oni sami.
Kritici projektu poznamenávají, že navzdory příměří z roku 2012, menší spory mezi ozbrojenou karenskou povstaleckou organizací a barmskou armádou přetrvávají i nadále. Dodávají, že je nezodpovědné prosazovat model ochrany území, který byl prvotním spouštěčem globálního konfliktu. „Je to v rozporu s dohodou o příměří,” řekl Ah Oo, zástupce lesního hospodářství KNU. Odkazoval tak na klauzuli, podle níž má vláda konzultovat s povstalci všechny chystané projekty v napadených oblastech, které by měly zásadní vliv na civilisty.
Spor se rozhořel v rámci projektu mezinárodních hnutí, který má za cíl chránit původní komunity žijící v lese. „Navzdory závazkům, které mají nejvlivnější světové konzervativní organizace vůči respektování práv domorodců, se i tak něco změnilo,” sdělila v červencovém reportu Victoria Tauli-Corpuzová, redaktorka OSN, která se zaměřuje na původní obyvatelstvo. Uvedla i odhady, že na 250 tisíc lidí bylo nuceno opustit jejich obydlí mezi lety 1990 až 2014. Někteří i za užití násilí poté, co se jejich území změnilo na chráněnou oblast.
