Článek
O telefonátu informovala v pondělí agentura TASS s odvoláním na tiskové oddělení Kremlu. „Vladimir Putin na žádost Emmanuela Macrona komentoval současný stav rusko-českých vztahů a zdůraznil absurdní povahu obvinění vznesených Prahou vůči Rusku a přijatých (českých) opatření,“ uvedl Kreml v prohlášení po telefonickém rozhovoru obou prezidentů. Macron podle Elysejského paláce naopak vyjádřil podporu evropským spojencům po vyhoštění 20 českých diplomatů z Ruska.
Francouzský státník se šéfem Kremlu hovořil podle agentury Reuters také o dalších tématech, například o situaci na východě Ukrajiny nebo kolem vězněného opozičního předáka Alexeje Navalného.
Diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou vypukla 17. dubna po zveřejnění důvodných podezření české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Česko kvůli tomu vyhostilo 18 lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak 20 pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě.
Rusko zároveň označilo český postup za nepřátelský akt a jeho zdůvodnění za absurdní, nepřátelské a provokační. Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.
Situaci kolem kauzy Vrbětic v pondělí znovu komentovala mimo jiné mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, podle níž Rusko očekává od Česka, Bulharska a Ukrajiny vysvětlení zpráv médií o uchovávání munice ve skladech ve Vrběticích v České republice v rozporu s Ottawskou úmluvou o zákazu protipěchotních min.
Mluvčí podle agentury TASS poukázala na informaci německého listu Die Welt, že ve vrbětických skladech se nacházely „stovky protipěchotních min“. „Tyto informace zpochybňují poctivé plnění závazků plynoucích z Ottawské úmluvy Českem,“ prohlásila Zacharovová. Rusko patří mezi země, jež uvedený mezinárodněprávní akt neratifikovaly, stejně jako například Spojené státy a Čína.
Obdobné otázky jako u Česka vyvstávají podle Zacharovové také u Bulharska, jehož občanem byl podle listu The New York Times (NYT) vlastník zbraní uložených v českém skladu, a také u Ukrajiny jako potenciálního příjemce těchto zbraní.
„Čekáme nezbytná vysvětlení z České republiky, Bulharska a Ukrajiny ohledně zpráv o uchovávání protipěchotních min ve skladech ve Vrběticích v rozporu s Ottawskou úmluvou,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie. Ta využila informaci německého deníku o minách ve Vrběticích už v neděli.
Podle verdiktu krajského soudu ve Zlíně z roku 2016 firmy ve Vrběticích neskladovaly miny jako takové, nýbrž pouze těla min, a tento materiál nelze považovat za zakázaný. České ministerstvo obrany v pondělí odmítlo, že by ve Vrběticích byl skladován materiál zakázaný mezinárodními dohodami, a takové tvrzení označilo za klasický případ šíření dezinformací.
Pokud jde o Bulharsko a článek NYT, v němž se píše, že bulharský obchodník se zbraněmi Emilijan Gebrev v e-mailu přiznal, že ve Vrběticích skladoval zbraně a že na Ukrajinu dodával munici, tuto informaci v neděli popřela Gebrevova firma EMKO jako „nepravdivé naznačování“. „Dosud bylo nesporně zjištěno jedině to, že stejní agenti stejné jednotky (ruské vojenské rozvědky) GRU - jak se uvádí v médiích oddíl 29155 - byli zapojeni do teroristických aktivit v České republice v roce 2014, v Bulharsku v roce 2015 a v Británii v roce 2018,“ citovala bulharská agentura BGNES z prohlášení společnosti EMKO.
Teroristickou aktivitou agentů GRU v Británii před třemi roky měla bulharská firma na mysli útok v anglickém Salisbury na bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala nervově paralytickou látkou novičok.
