Obří hlodavci vs. argentinští boháči. Kapybary obsadily bohatou čtvrť

Nordelta je uzavřenou komunitou na severu Argentiny. Žijí zde bohatí lidé s prostornými domy, které nabízejí okouzlující výhledy na místní jezera a potoky. Ekologové s ní ale mají už od samého počátku její existence zásadní problém. Vadí jim, že byla vybudována na mokřadech u řeky Paraná, která je po Amazonce druhou nejvýznamnější řekou v Jižní Americe.

Příroda se ovšem nyní začala hlásit o svoje slovo. Komunitu Nordelta v minulých týdnech napadly početné skupiny kapybar, které jsou největšími hlodavci na světě. Dosahují výšky až 60 centimetrů, vážit mohou dokonce 60 kilo. Jejich řádění vyvolalo všeobecný chaos a způsobilo mnoho škod. Kapybary boháčům zničily pečlivě pěstěné trávníky a pokousaly jejich psy, staly se také příčinou dopravních nehod. Informoval o tom britský deník The Guardian.

Nordeltští obyvatelé zuří. „Nejenom, že nám ničí zahrady, problémem se také stávají jejich exkrementy,“ uvedl jeden z místních pro deník La Nación. Někteří z místních dokonce proti hlodavcům vytáhli lovecké pušky. Úřady mající za úkol chránit divokou zvěř ale rezidentům zakázaly, aby kapybarám jakkoliv ubližovali.

Na stranu hlodavců se přiklonila také spousta Argentinců. Na sociálních sítích se objevilo množství příspěvků, které se divokých zvířat zastávají. Mnozí přirovnávají vtrhnutí kapybar k předvoji třídního boje. Proti Nordeltě totiž brojí jako proti enklávě vyšší třídy, která se snaží vyloučit obyčejné lidi.

Příchod kapybar obhajuje také známý ekolog Enrique Viale, který dlouhodobě vede kampaň za to, aby kongres přijal zákon na ochranu mokřadů. Podle Vialeho by bylo chybou považovat příliv hlodavců za invazi. „Je to obráceně: Nordelta napadla ekosystém kapybar,“ uvedl ekolog.

„Bohatí realitní developeři, kteří mají vládní podporu, musí ničit přírodu, aby svým klientům mohli prodat sen života v divočině - protože lidé, kteří kupují tyto domy, chtějí přírodu, ale bez komárů, hadů a kapybar,“ je přesvědčen Viale.

„Nordelta je nadrozměrným paradigmatem uzavřených komunit postavených na mokřadech. První, co způsobila, je, že země ztratila svou absorpční funkci, takže když dochází k projevům extrémního počasí, zaplavené skončí okolní chudší čtvrti. Jako vždy to odskáčou chudí,“ domnívá se Viale.