Článek
Chrám svatého spasitele v Chóře je proslulý řadou byzantských fresek.
Soud umožnil přeměnu objektu na mešitu loni v prosinci, nyní vyšel v oficiálním věstníku příslušný prezidentský dekret.
Podobný krok učinil turecký prezident Recep Erdogan minulý měsíc v případě jedné z dominant Istanbulu - chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který byl od roku 1935 rovněž muzeem a je také památkou UNESCO.
Nyní se v něm konají muslimské modlitby, během nichž jsou křesťanské ikony zakryty závěsy. Jinak je Hagia Sofia dál přístupná turistům.
V případě chrámu v Chóře však podle deníku Ahval vyvstala mimo jiné otázka, jak budou křesťanské fresky zakryty, protože tvoří značnou část výzdoby. Původně byzantský chrám ze 4. století se stal mešitou asi 50 let po ovládnutí Konstantinopole (dnešní Istanbul) osmanskými dobyvateli v roce 1453.
Fresky byly poté přemalovány. Omítka z nich byla odstraněna až po roce 1945, kdy se objekt stal muzeem a začala rozsáhlá rekonstrukce. Mozaiky a fresky tak mohli návštěvníci spatřit opět od roku 1958, uvedl server Ahval.
„Krásné mozaiky a fresky pokrývají téměř všechny zdi chrámu i kupoli,“ uvedl francouzský historik Fabrice Monnier, který proto vyjádřil obavy, aby fresky nebyly opět zakryty omítkou.
Chrám v Chóře byl postaven ve 4. století jako součást kláštera mimo hradby Konstantinopole, podle místa dostal i název.
