Článek
Grónský led přímo přispívá ke vzrůstu hladin oceánů kvůli tomu, že spočívá na pevném podkladu, na rozdíl od tajícího antarktického ledu, který plave na vodní hladině.
Loňské léto bylo v Grónsku obzvláště teplé, voda z rozehřátého ledu odtéká puklinami v ledové mase.
Loňské ztráty ledu v Grónsku jsou více než dvojnásobné ve srovnání s průměrem ročních ztrát v období let 2002 až 2019.
Slavná fotografie z 13. června vědce Steffena Olsena z Centra pro výzkum oceánu. Psí spřežení se brodí vodou z tajících ledovců na mořském ledu.
Anganni Karola, 24letý grónský musher, se svým psem Eqqaavi na jihovýchodním pobřeží Grónska 16. srpna 2019. Čekají, až pomine léto a vytvoří se led, aby mohla začít jejich lovecká sezona.
Podle jiné vědecké zprávy zveřejněné loni v prosinci v časopise Nature grónské ledovce tají v současné době sedmkrát rychleji než v 90. letech. Tým vědců porovnával satelitní fotografie ledové pokrývky arktického ostrova v uplynulých 26 letech.
Tato studie uveřejněná v časopise Nature také uvádí, že hladiny moří se do roku 2100 zvednou o 67 centimetrů, což je o sedm centimetrů více, než kolik ve svých propočtech uváděl Panel OSN pro změny klimatu.
Ohroženo záplavami tak bude asi 400 milionů lidí místo 360 milionů.
