Článek
Tisíce fotek, negativů i diapozitivů se skrývaly v truhlách, které Valerián Spusta mladší zdědil po svém tatínkovi. Valerián Spusta starší působil u horské služby ve Špindlerově Mlýně v letech 1960 až 1992. Během tohoto období dokumentoval činnost záchranářů, soutěže členů horské služby, práci i volný čas. Jeho snímky dnes jedinečným způsobem vypovídají o historii Krkonoš druhé poloviny 20. století.
Valerián Spusta mladší nyní fotoarchiv digitalizuje za pomoci digitálního fotoaparátu a držáku, který si sám vyrobil na 3D tiskárně. „Do digitální podoby jsem k dnešnímu dni převedl skoro čtyři tisíce fotek, další čekají na naskenování. Pak přijdou na řadu barevné diáky, kterých jsou další dva tisíce,“ říká Valerián Spusta mladší.
Valerián Spusta starší se narodil 1. dubna 1932 v Malých Karpatech. Do Krkonoš přišel za prací v roce 1954. Na horách se těžilo dřevo a hodila se každá ruka. Pobídky byly zajímavé, protože v době, kdy se průměrná mzda v tehdejším Československu pohybovala kolem čtyř set korun za měsíc, na svážení dřeva se dal vydělat až desetinásobek. V roce 1956 Valeriána fascinoval sesuv laviny velkého rozsahu v Labském dole. Lavina s sebou tehdy strhla obrovské množství stromů a sníh z laviny roztál až další léto.
V této době Valerián dostal nabídku od horské služby. Vědělo se, že se práce nebojí a že by byl pro místní stanici přínosem. Valerián souhlasil a i když po první výplatě zaváhal, jestli by se přeci jen neměl vrátit do lesa, nakonec u záchranářů zůstal jako dobrovolník a později již jako profesionál na pozici lavinového preventisty.
V roce 1968 se zúčastnil záchranné akce na zatím největším neštěstí v Krkonoších, kdy se v prostoru Bieleho Jaru na polské straně uvolnila lavina, která zasáhla čtyřiadvacetičlennou skupinu turistů. Na místě zasahovalo na 250 vojáků a členové horských služeb z Polska i Československa. Pět lidí bylo vyproštěno, devatenáct našlo ve sněhu smrt.
Valerián Spusta pravidelně přispíval do časopisu Krkonoše a Opera Corcontica. V roce 2011 se stal držitelem Ceny ředitele Správy KRNAP za mimořádný přínos Krkonoším a národnímu parku. Hory mu mnohé daly i vzaly, protože v roce 1975 během záchranné akci na Sněžce zahynul jeho bratr Štefan. Valerián Spusta aktivně působil u horské služby až do roku 1992. I po odchodu do penze spolupracoval s vedením KRNAP jako lavinový expert a chodil po přednáškách. Na lyžích k lavině vyrazil naposledy v roce 2010. Zemřel v roce 2018. „Všechny digitalizované snímky postupně zveřejním na internetu. Archiv bude sloužit i jako památka na jeho aktivní léta u záchranářů,“ říká syn Valerián Spusta mladší.
