Článek
Spisovatelka a scenáristka Martina Formanová se narodila v Brně jako Martina Zbořilová.
Za Miloše Formana se provdala v roce 1999, mají spolu syny Andyho a Jima.
Jako malá chodila každou neděli na oběd ke své babičce kolem vily Tugendhat.
Tatínek jí mnohokrát vyprávěl, že je to jedna z neslavnějších vil na světě, která je v každé učebnici architektury.
Malé Martině se to moc nezdálo. Zpustlá budova tehdy sloužila jako mateřská škola.
Vdova po Miloši Formanovi vzpomíná, jak o mnoho let později seděla v New Yorku na večeři, kterou pořádali manželé Havlovi.
Vedle ní tehdy seděl světoznámý architekt. Když se architekt dozvěděl, že Martina pochází z Brna, řekl, že je to město, kde je vila Tugendhat.
„Tehdy jsem pochopila, že měl tatínek pravdu. Ta vila, kolem které jsem celé dětství chodila, byla opravdu slavná,” říká Formanová.
Sama ji nikdy předtím nenavštívila. Viděla film Skleněný pokoj, který se zde odehrává. Dvakrát si dokonce návštěvu zarezervovala, ale vždy z toho sešlo.
„Opravdu jsem zde poprvé a mám moc velkou radost,“ říká Martina Formanová, když jí štáb Televize Seznam zprostředkoval prohlídku v rámci natáčení pořadu Moje místa režisérky Blanky Kubíkové.
Vila byla dokončena v roce 1930 podle projektu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe.
Tugendhat patří mezi architektonicky nejvýznamnější vily světa spolu s Vilou Savoye podle Corbusiera, Vilou nad vodopádem od Franka Lloyda Wrighta a Robie Housem od téhož architekta.
Náklady na stavbu vily údajně přesáhly milion říšských marek, tedy zhruba osm milionů tehdejších korun.
Pro srovnání - rodinný dům tehdy vyšel asi na sto tisíc korun, samostatně stojící vila s pozemkem asi na dvě stě padesát tisíc.
Vilu nechal postavit brněnský německy mluvící podnikatel židovského původu Alfred Löw-Beer jako svatební dar pro svou dceru Grete Tugendhat a jejího manželka Fritze.
Architekt měl od investora slíbené neomezené prostředky, a tak ve vile využil mnoho moderních konstrukčních postupů i ušlechtilých stavebních materiálů.
Ve vile například nechal postavit onyxovou stěnu za 200 tisíc prvorepublikových korun, která pod určitým úhlem propouští sluneční paprsky a mění barvu.
Použity byly také eben nebo vzácné dýhy z jihovýchodní Asie. Z technického vybavení byly na svou dobu neobvyklé elektrické ovládání čelních oken, horkovzdušné vytápění prostředního patra, klimatizovaný obývací pokoj nebo fotobuňka ve vstupu.
Do vily byl z větší části navržen a vyroben originální nábytek.
Manželé Tugendhatovi žili ve vile do roku 1938, kdy jako Židé v obavě o svůj život emigrovali do Švýcarska. Později se přestěhovali do Londýna a pak do Venezuely.
V roce 1939 vilu zabavilo gestapo. Koncem války rázová vlna po výbuchu letecké pumy zničila čelní skla. Od té doby byla vila zasklená provizorními tabulemi.
V roce 1945 vilu obsadila Rudá armáda, která zde ubytovala vojáky a koně. Nábytek z exotického dřeva padl na otop.
Po válce vila sloužila jako zdravotnické zařízení. V roce 1969 byla zapsána do Státního seznamu kulturních památek.
V 80. letech vila prošla rekonstrukcí. „Vzpomínám si, že v roce 1992 si na zahradě Klaus s Mečiarem dělili Československo,” říká Martina Formanová.
V roce 2001 byla vila zapsaná do Seznamu světového dědictví UNESCO.
Další velká rekonstrukce začala v roce 2004 s cílem uvést vilu do původního stavu.
„Jsem moc ráda, že jsem se sem konečně podívala,” říká Martina Formanová. Pořad Moje místa s Martinou Formanovou si pustíte na Stream.cz.
Podívejte se na pořad Moje místa s Martinovou Formanovou na Stream.cz.
