Článek
Na řadě míst předešlé noci hořely ohně, na nichž se symbolicky upalovaly čarodějnice.
Letošní „pálení čarodějnic“ bylo většinou v kruhu rodinném.
Filipojakubská noc nebo také Valpuržina noc. V keltské mytologii je svátek označován jako Beltine.
Figuríny jsou většinou ženského původu. Ženám se totiž od pradávna přisuzovala magická moc.
Naši předkové věřili, že je oheň ochrání před démony, čarodějnicemi a nemocemi.
Noc z 30. dubna na 1. května je opředena magií, soubojem se zlými silami a vítáním slunce.
Pálení čarodějnic je jako většina lidových obyčejů pozůstatkem pohanských rituálů.
Čarodějnice se pálily, aby neuhranuly dobytek a nepřinesly hospodářství neúrodu.
Magická moc byla kromě ohně přisuzována i popelu.
Ohně mají odehnat čarodějnice. Předkové například vyhazovali do vzduchu zapálená košťata.
Pohled do zářícího a sálajícího ohně na nás může působit magicky.
Magický den se dnes už vnímá spíš jako „větší táborák”.
