Článek
Nejvýše položená krkonošská bouda je i v zimě oblíbeným turistickým cílem. Stýká se u ní několik turistických tras a bývá oblíbenou osvěžovnou skialpinistů. I Luční bouda však musela kvůli vládnímu nařízení uzavřít svůj hotel a restauraci.
Běžně se i v zimě, především o víkendech, po hřebenech potuluje několik tisíc turistů. S karanténou kvůli koronaviru jich ubylo. O slunečné sobotě jich na hřebeni napočítali za celý den necelých 40.
Zavřená je i restaurace. Pro lidi, kteří vyrazí na hřebeny na povolenou zdravotní procházku, mají některé boudy otevřená jen provizorní okénka, u kterých lidé koupí horké nápoje, pivo či jednoduché občerstvení. O guláši či svíčkové si však musí nechat jen zdát.
Zavřeno. Některé horské hotely už začaly nabírat rezervace na letní sezonu, protože věří, že do té doby se alespoň v rámci republiky pravidla rozvolní. Provozovatelé Luční boudy zatím vyčkávají.
Personál ale nezahálí. S náhlým útlumem turistické sezony mají alespoň čas na opravy, k nimž se v době, kdy je hotel plný lidí, nedostanou. O víkendu se například dali do drobných oprav krovů více než 300 let starého objektu.
Rekonstrukcí procházejí i pokoje, které se musí nově vymalovat, a zároveň je teď čas i na nové elektroinstalace. „Původně jsme se do toho chtěli pustit na etapy, teď se ale pokusíme udělat co nejvíc práce v době, kdy hotel musí být zavřený,“ říká spolumajitelka boudy Klára Sovová.
Až se pravidla rozvolní, hosté alespoň přijdou do nového. Díky různým rekonstrukcím, opravám a údržbě má práci i skoro dvacítka zaměstnanců, které majitelé nechtějí propustit, na rozdíl od jiných podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu.
Nezahálí ani provozní restaurace. Má konečně alespoň klid na důkladnou inventuru.
Maskot Luční boudy, bernardýn Bohouš, je jediný, kdo se v době karantény nudí. Je zvyklý na šrumec kolem boudy a neutuchající pozornost především dětských turistů.
Uzavřenou restauraci prý nejvíc oceňují pstruzi v sádkách ve sklepení boudy. Když nepřijdou turisté, pstruzi neskončí na jejich talíři. I tak je potřeba je pravidelně krmit, jak to dělá Klára Sovová.
Klára Sovová má v celostátní karanténě více času věnovat se svému vinnému sklepu, který na Luční boudě vznikl za nacistické okupace, během níž wehrmacht zabavenou boudu přestavěl.
Vinotéka pochází asi z roku 1940 a má přes 7 tisíc schránek a trávení karantény je tam prý velmi příjemné. Nejstarší lahev je z roku 1957.
Kuchyně vaří jen pro zaměstnance. Už několikrát však rozběhli alespoň pekárnu a upekli tradiční borůvkové koláče. Spolu s pivem z tamního pivovaru je odvezli seniorům do domova důchodců v Trutnově a také vojákům, kteří pomáhají hlídat česko-polské hranice. Je to součástí projektu „Kdo může, pomůže“, kterým se provozovatelé Luční boudy snaží inspirovat ostatní podnikatele na Trutnovsku k pomoci v době koronaviru.
Nucené přerušení podnikání prý majitelé i zaměstnanci Luční boudy vydrží. Větší obavu však mají o provozovatele menších bud v Krkonoších, kteří mají své podniky v pronájmu. Že budou kvůli vládním nařízením letos bojovat o přežití, už přiznali například provozovatelé Martinovy boudy nedaleko Špindlerova Mlýna.
Luční bouda zrušila březnové a dubnové rezervace a její provozovatelé spolu se zaměstnanci se pustili alespoň do úklidu a oprav rozsáhlého objektu. Nikoho z necelých dvaceti zaměstnanců majitelé nepropustili. „Cítíme za ně zodpovědnost,“ říká spolumajitel Stanislav Beneš.
Provozovatelé rovněž spustili projekt „Kdo může, pomůže“, kterým chtějí motivovat podnikatele z Krkonoš a okolí, aby pomohli těm, kteří to v době koronavirové epidemie potřebují nejvíce. Minulý týden například odvezli seniorům v trutnovském domově důchodců a vojákům, kteří pomáhají střežit česko-polské hranice, balíčky s vlastním pivem a borůvkovými koláči.
„Snažíme se rovněž distribuovat roušky potřebným a také motivovat místní podnikatele, aby například svým zaměstnankyním nakoupili třeba vouchery do kadeřnictví, aby pomohli tohle období přežít kadeřnicím. Myslím, že pomoci může každý,“ vysvětluje spolumajitelka Klára Sovová.
