Lidé, kteří žijí v turisticky exponovaných místech, si jsou většinou vědomi toho, že jejich obec z cestovního ruchu profituje. Turismus s sebou ale také přináší i řadu výzev – od parkování až po rušení nočního klidu a drahé služby. Velká část podnikatelů popisuje, že se turismus mění – ubývá masových zájezdů z Asie a naopak roste počet návštěvníků ze sousedních zemí.
V Českém Krumlově si například pochvalují „pomalejší“ turismus, naopak v Kutné Hoře by uvítali, aby lidé pobyli víc než jen pár hodin. Někteří podnikatelé si pak i posteskli, že turistů je letos méně a jezdí na kratší dobu. To pozorují především na jihu Moravy.
Seznam Zprávy v létě navštívily několik turisticky vyhledávaných destinací. Podívejte se, jak vypadala letní sezona na nejnavštěvovanějších místech v České republice:
Když je slunečno a lidé mají volno, vyšplhá se na Sněžku zhruba 10 tisíc lidí za den – z české i polské strany. Do statistiky se nezapočítávají ti, kteří jedou lanovkou. Podle mluvčího Krkonošského národního parku Radka Drahného se na nejvyšší vrcholek ročně vypraví až milion lidí.
Plánovaný výjezd až na vrchol hory někdy komplikuje vítr. Z Růžové hory si tak návštěvníci museli dojít zbytek po svých. Někteří lidé tahají batohy, jiní nesou děti nebo kočárky.
Na vrcholu je pak znát, že je Sněžka skutečně exponovaným místem. A zatímco většina turistů s davy počítala a tisíce lidí kolem jim tak nevadí, někteří lidé při pohledu kolem sebe tvrdí, že by bylo vhodné vstup na Sněžku regulovat. Podle mluvčího KRNAP Radka Drahného nejsou ale denní limity podle zákona možné.
Ikonou Českého Krumlova je bezesporu zámecká věž, kterou si většina turistů fotí na památku. Ze statistik radnice vyplývá, že minulý rok do města zavítal zhruba milion lidí, kteří přijeli obdivovat historické město, které od roku 1992 patří na Seznam památek světového a kulturního dědictví UNESCO. Půlku ročních návštěv tvoří Češi, zbytek jsou podle radnice cizinci – nejvíce jich přijíždí z Tchaj-wanu, Německa a Rakouska.
I když je Český Krumlov spojovaný s masovým turismem, místní lidé chápou, že je cestovní ruch už nedílnou součástí města. Návštěvníky proto obecně vítají. Zároveň si pochvalují, že se v posledních letech mění přístup rekreantů. Jezdí prý na delší dobu, procházejí se i po okolí a stoupá i počet turistů ze sousedních zemí. Město je nejvytíženější v létě, o víkendech a za hezkého počasí, naopak nejméně lidí přijíždí podle podnikatelů v únoru.
Český Krumlov každoročně láká i milovníky řek. Někteří lidé volí pouze kratší projížďky „po městě“, jiní z Českého Krumlova plují i na jiná místa. Ti, kteří řeku nesjíždějí, se většinou u Vltavy zastaví alespoň proto, aby si ochladili nohy a vlasy. Podle místních s sebou ale vodáci přinášejí i problémy. Stěžují si především na hluk v pozdních nočních hodinách a nepořádek. „Noční hlídky by měly fungovat lépe,“ říká jedna z místních.
Nejdelší visutý most světa Sky Bridge 721 se nachází na Dolní Moravě, kousek od polských hranic. Nejčastějšími turisty jsou podle Šárky Braunerová z Horského resortu Češi: „Velmi důležitý je pro nás polský trh a za ním s určitým odstupem i ten slovenský, a to především v letních měsících.“
Visutý most se lehce pohupuje. Někteří se proto chytají zábradlí. Ne všichni se ale na Sky Bridge odváží vyrazit. „Já jsem nešla, bojím se totiž výšek a tohle opravdu není pro mě. Příroda je tu ale nádherná,“ prozradila Petra Straková, zatímco čekala na své přátele, kteří se na lávku vydali.
Lávku navštíví ročně zhruba 200 tisíc turistů, vstup na most je regulovaný. Každou hodinu může na Sky Bridge 721 vstoupit maximálně tisíc osob. Čas, který na mostě reálně stráví, ale nijak limitovaný není.
Adršpašské skalní město v roce 2023 navštívilo 488 tisíc lidí. „Zatímco v 90. letech do Adršpachu mířili zejména němečtí, posléze holandští návštěvníci, nyní dominují turisté z Polska. V posledních letech roste i počet turistů z Ukrajiny,“ říká starosta Adršpachu Jakub Vajda.
Adršpašské skály je možné projít po několika okruzích, návštěvníci mohou v rámci vstupu navštívit i Teplické skály. Že je lidí v přírodní rezervaci hodně, je znát především u schůdků, na kterých není prakticky možné se vyhnout. Lidé tak velmi často čekají, až dav projde, aby mohli pokračovat ve své procházce.
Počet návštěvníků je v Adršpašských skalách od roku 2021 limitovaný, skalní město smí navštívit maximálně čtyři tisíce návštěvníků denně. Rezervační systém podle místních přinesl částečnou úlevu, návštěvnost se totiž podařilo rozprostřít i mezi méně frekventované hodiny a dny.
Kutná Hora nabízí hned několik památek, které ročně lákají statisíce turistů. Místní se ale shodují, že velká část návštěvníků rychle „oběhá“ známou kostnici, chrám svaté Barbory a potom mizí. Podle místostarostky Kateřiny Špalkové se tak ve městě stále najdou „neobjevené“ krásy.
Turisté projevují největší zájem o areál římskokatolické farnosti Sedlec. Ročně sem zavítá asi 300 tisíc lidí, většina z nich se nejvíce těší na kostnici. Uvnitř je ale zakázáno fotit, někteří návštěvníci se totiž chovali neukázněně. „Lidé sem třeba přicházeli v satanistických kostýmech a fotili se tam se sekerami, jeden člověk tam dokonce prodával svůj merch, který vznikal tak, že si ho prostě vytvořil a napatlal vlastní krví, a měl potřebu si to u nás vyfotit,“ popisuje Radka Krejčí, ředitelka organizační složky římskokatolické farnosti Sedlec.
Zatímco v kostnici si turisté fotky nepořídí, v chrámu svaté Barbory se mohou činit. Spousta návštěvníků si proto fotí nejrůznější detaily, hvězdnou klenbu, oltáře či fresky v kaplích. Uvnitř je slyšet jak angličtina, tak čeština. „Ale je to tu fakt nádherné,“ shoduje se hlouček postarších dam.
Zámek Mikulov podle zástupkyně tamního ředitele Jany Souchopové navštívilo minulý rok asi 130 tisíc lidí. „Do konce července je návštěvnost zatím nějakých 67 tisíc, ale je srpen, v září bude vinobraní, takže si myslím, že turisté ještě přijedou,“ říká. Podle místních podnikatelů byla letošní sezona slabší.
Většina návštěvníků, kteří procházejí centrem, drží v ruce zmrzlinu. Teploměr hlásí 28 °C, lidé se proto chtějí alespoň na chvíli ochladit. U všech míst, kde se studená pochoutka prodává, postávají davy, někde se dokonce tvoří delší fronty.
Svatý Kopeček je nejznámější přírodní dominantou Mikulova. Kolem čtvrté odpoledne jde ale nahoru jen pár lidí, poutní místo – stejně jako celá přírodní rezervace – si tak zachovává svůj klid a romantickou atmosféru. Město nabízí vedle zámku či Svatého Kopečku i další památky – vyhledávaná je například Dietrichsteinská hrobka nebo nedaleká vyhlídková věž Kozí Hrádek.
Jižní Morava podle mnohých přímo vybízí k jízdě na kole, podle některých místních ale Mikulov není na cyklisty připravený. Část lidí si navíc stěžuje na neukázněné cyklisty, kteří ignorují zákazy – například v historickém centru je průjezd na kole zakázán – a jezdí do protisměru.
Zámek Lednice byl podle CzechTourismu druhým nejnavštěvovanějším hradem či zámkem v České republice. S počtem necelých 350 tisíc návštěvníků se umístil hned za Pražským hradem. Kastelánka zámku Ivana Holásková popisuje, že počet návštěvníků skutečně lehce klesl. „Především v červenci, který byl ve srovnání s loňským červencem o 13 tisíc návštěvníků slabší,“ dodává.
Zámecký park láká turisty, někteří místní ale přiznávají, že do parku rádi zavítají i oni. Většina návštěvníků si na davy příliš nestěžuje, díky rozloze areálu se totiž lidem i na takto exponovaném místě podaří mít některá místa jenom pro sebe. „U občerstvení nebo pokladen je plno, ale myslím, že se tady lidé spíše rozprostřou, což je příjemné,“ popsala jedna z návštěvnic.
Podobně jako v Mikulově si i v Lednice obyvatelé nejčastěji stěžují na cyklisty. „To je kapitola sama pro sebe – mnozí nerespektují vůbec nic a nikoho,“ míní starosta obce Stanislav Straškrába. Například v zámeckém areálu je jízda na kole zakázaná, většina cyklistů proto kolo vede nebo ho odkládá poblíž zámku. Zároveň se ale najdou tací, kteří zákaz ignorují.
Seriál Dobyto turisty Reportéři Seznam Zpráv se v letní sérii reportáží vydávali na místa v Česku, která zaplavují davy turistů. Zajímali se, jestli příliv cestovatelů pomohl místním v rozvoji ekonomiky, nebo jestli každodenní nápor lidí neměl pro domorodce spíše negativní efekt.