Článek
Lenka Simerská na farmě v Českém středohoří začala kopřivu sklízet pro potravinářské i léčebné využití.
Na malé ploše rodinné farmy chová i přívětivé plemeno kamerunských ovcí.
Na části pozemku se Lence nejprve nedařilo kopřiv zbavit. „Zjistila jsem, že ovce je nespásají a sekání jim spíš prospívalo pro další množení. Dusily trávu a jiné byliny,“ říká.
S kopřivami se snažila bojovat různými způsoby, s výjimkou chemie. Po letech se nakonec rozhodla rostlinu zkoumat.
Časem zjistila, že jsou kopřivy prospěšné. Mluví o nich jako o „superpotravině“.
Řada lidí kopřivy považuje za protivný plevel a chce se jich na zahradách zbavit. Jde ale o odolnou rostlinu, která má navíc ochranu v podobě žahavého pálení.
Kamerunské ovce, které Lenka s rodinou chová, jsou menším plemenem. Oproti ovci domácí jsou porostlé srstí a nikoliv vlnou. Nemusí se tak stříhat.
Část farmy Lenka proměnila na kopřivová pole, bylinu pěstuje v biokvalitě a kultivuje.
Lenka zároveň fandí dalším malým farmám a věří, že v nich je jádro udržitelnosti a biodiverzity.
V plánu má vývoj produktů z kopřiv na podporu celostního zdraví a výživy.
„Naše farmaření je učení se za pochodu. Je to další práce po naší normální práci, čistíme si tím hlavu, ale je to taky dřina. Někdy chybí čas, jindy energie nebo peníze,“ říká.
Lenka chce do budoucna přispět k osvětě a představit možnosti léčivé a všestranné rostliny.
Kopřivy mají celou řadu využití. Od bylinkových čajů přes sirupy, šťávy nebo odvary až po výluhy do koupele.
Použít se dají i při přípravě pokrmů. Kopřivu lze zpracovat do nádivky, na špenát, do polévky, palačinek nebo omelety.
Rostlina se používá i při nemocech kloubů, při krvácení z dásní nebo chudokrevnosti.
V České republice se vyskytují tři druhy kopřiv: kopřiva dvoudomá, kopřiva žahavka a kopřiva lužní.
„Co mě ale překvapilo, že podle výzkumníků kopřiva v naší volné přírodě ubývá,“ dodává Lenka Simerská.
