Článek
Jozef Gabčík a Jan Kubiš ve výcvikovém středisku ve Velké Británii. Jejich uniformy nesou plátěné nášivky se státním znakem a nápisem Czechoslovakia.
Uprostřed Kubiš a Gabčík během oslavy státního svátku 28. října 1940.
O Vánocích 1940 napsal Kubiš bratrovi Rudolfovi dopis na rozloučenou, který nemohl být odeslán. „Dnes bych rád věděl, co asi o mně říká otec, zdali je na mě hrdý, že jsem se zúčastnil odboje, a tak zastoupil rodinu a naši vesnici.“
Výcvikové středisko Moreton Paddox 29. 4. 1941. Za doprovodu Edvarda Beneše navštívil 1. československou smíšenou brigádu Winston Churchill.
Absolventi prvního kurzu pro zvláštní úkoly před budovou Porchester Gate. Rotmistr Jozef Gabčík je třetí zprava.
V této budce u Mstětic ukryli Kubiš s Gabčíkem materiál po seskoku. Odtud odjeli do Rokycan na první záchytnou adresu.
V tomto fingovaném hrobě na hřbitově v Ďáblicích byly ukryty padáky a další výsadkový materiál.
Heydrich se Anthropoidu na čas ztratil z očí. V dubnu byl na inspekci v Minsku a od 5. května se zdržoval ve Francii. Z Paříže zamířil do Holandska a přes Berlín zpět do Prahy. Byla to jeho poslední cesta mimo Protektorát.
Vstupní brána k venkovskému empírovému zámku v Panenských Břežanech, který si manželé Reinhard a Lina Heydrichovi vyhlédli jako sídlo v Protektorátu.
František Šafařík (klečící druhý zleva) se nechal zaměstnat do úklidu na Pražském hradě, aby mohl sledovat časy příjezdů zastupujícího říšského protektora. Informoval také o tom, zda jezdí s doprovodem.
Heydrichův osobní strážce SS-Oberscharführer Johannes Klein, původním zaměstnáním topič, řídil Heydrichův kabriolet v osudný den.
Asi v půl deváté ráno Gabčík a Kubiš u křižovatky pod libeňskou Vychovatelnou čekali na Heydrichův příjezd.
Pohled asi 200 metrů nad zatáčkou. Krátce po půl jedenácté Gabčík zaujal pozici u okraje chodníku se samopalem pod kabátem. Kubiš se ukryl za betonový sloup elektrického vedení.
Mercedes se přiblížil k zatáčce, řidič Klein se vyhnul tramvaji, Gabčík odhodil plášť, vytáhl samopal Sten, živý terč měl asi metr a půl od sebe, ale ve zbrani se vzpříčil náboj.
Kubiš po autě hodil bombu, která explodovala u zadního kola. Výbuch zdemoloval stěnu vozu a roztrhl pneumatiku. Bylo 10.35 hodin.
Útočníci se pokoušeli střílet ze svých koltů, ale v rozrušení nezasáhli cíl a vydali se na útěk.
Ve výnosu K. H. Franka z 27. května 1942 stojí, že osoby jakkoli spojené s atentátem budou zastřeleny i s rodinou.
Snímek z vyšetřování. Na tomto dámském kole měl uniknout Gabčík, ale zabránil mu v tom pronásledovatel a Heydrichův řidič Johannes Klein.
V protektorátních kinech běžel film zobrazující věci spojené s atentátem. Jejich identifikace měla vést k dopadení pachatelů.
Oznámení o úmrtí Reinharda Heydricha.
Praha, hlavní nádraží, 7. června 1942 – Tělo Reinharda Heydricha je naloženo do vlaku do Berlína za hudebního doprovodu praporu Waffen SS Deutschland.
Jako odveta za atentát byly 10. června 1942 vypáleny Lidice. Na Horákově statku bylo zavražděno 172 nevinných mužů. Nejmladšímu bylo 15 let.
18. června 1942. Výsadkáři se ukrývali v chrámu svatých Cyrila a Metoděje. Proti nim bylo nasazeno téměř 800 mužů. Během bojů na kůru zahynuli Adolf Opálka a Josef Bublík. Jan Kubiš byl smrtelně raněn.
Záblesk granátu v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, kam se ukryli zbylí výsadkáři.
Hasiči zeď do krypty zkusili prorazit beranidlem, ale neuspěli. Četa postavila světlomety, ale obránci je rozstříleli.
Útočníci chtěli výsadkáře vypudit granáty se slzným plynem, ale obránci je zas vyhazovali zpátky.
Známá je scéna s pokusem vyhnat obránce vodou z hasičských hadic, které do krypty chrlily 3 tisíce litrů za minutu. Parašutisté je rozřezali.
Dobyvatelé v chrámu objevili vchod vedoucí do podzemí. Když parašutistům došlo střelivo, ukončili své životy. Na místě hrdinně zahynuli rtm. Gabčík, ppor. Valčík, rtm. Švarc a čet. Hrubý.
Situace po boji. Padlí obránci byli vyneseni na kobercích na nároží Resslovy a Václavské ulice.
Takto vypadala krypta po odčerpání vody.
Oznámení v novinách z 18. června 1942. Snímky v této galerii jsme použili se svolením Centra české historie, vydavatele knihy Anthropoid od historika a badatele Jaroslava Čvančary.
