Článek
K unikátnímu objevu pomohl kromě náhody český galerista Vladimír Lekeš. „Na podzim minulého roku se v naší aukční síni Adolf Loos Apartment and Gallery prodal jiný olej Toyen Piková dáma. Za rekordních 79 milionů korun ho do svých sbírek koupilo National Museum of Qatar. Krátce poté, když jsem čekal na spoj na letišti v Marseille, mi zavolali z jednoho francouzského rádia s žádostí o rozhovor k tomuto prodeji. Rozhovor shodou okolností slyšela majitelka dosud neznámé Toyen z libanonského Bejrútu. Zjistila si můj kontakt, zavolala a po krátkém domlouvání dílo nabídla do naší podzimní aukce,“ přiblížil pro Seznam Zprávy galerista.
Toyen umístila svou signaturu do kmene palmy.
Následoval letecký přesun vzácného plátna z Bejrútu do Paříže. „V pařížském bytě majitelky jsme dílo převzali. Podepsali jsme nezbytné dokumenty včetně pojistných smluv a obraz odvezli již naším firemním autem do Prahy,“ doplňuje Lekeš.
Někde je ještě 35 obrazů
Významný objev překvapil také historika umění, autora monografie a kurátora mnoha výstav Toyen doma i v zahraničí Karla Srpa: „Skvěle to doplnilo poznání velmi podnětného období Toyen, pro něž vlastně nemáme žádné přesnější pojmenování. Většinou se označuje jako naivismus či primitivismus, ale ta slova nejsou výstižná – je to skvělá divadelní scéna, která byla odpozorovaná, nikoli vymyšlená, přitažlivá výtvarně i námětově.“
Toyen
Celosvětově proslulá česká malířka vlastním jménem Marie Čermínová byla jednou z nejvýznamnějších a nejsvobodnějších tvůrčích osobností umělecké avantgardy na počátku 20. století.
Zakládající členka Skupiny surrealistů v ČSR se svého dívčího jména vzdala v roce 1922. Pseudonym, pod kterým je natrvalo zapsána do dějin umění, vymyslel zřejmě její přítel, básník Jaroslav Seifert při jedné společné návštěvě Národní kavárny.
Podle kunsthistorika není příběh na dlouhou dobu zapomenutého obrazu česko-francouzské avantgardní umělkyně ojedinělý: „Máme-li na mysli celé malířské dílo Toyen, které se rozvíjí od počátku dvacátých let a je ukončeno na počátku sedmdesátých let minulého století, tak si myslím, že dosud není známo přibližně 35 obrazů. Některé z nich se však zřejmě nedochovaly,“ upřesňuje Karel Srp.
Inspirativní Paříž
Na přelomu let 1924–1925 uskutečnila Toyen spolu s blízkým přítelem Jindřichem Štyrským několikaměsíční cestu do Francie. Francouzská metropole tehdy lákala umělce z celého světa. Ve městě žilo až 15 tisíc subsaharských Afričanů a Antilanů, kteří vedle početnějších severoafrických a vietnamských komunit spoluvytvářeli obraz Paříže jako jedinečné koloniální metropole.
Toyen se svým blízkým přítelem Jindřichem Štyrským. Právě s ním uskutečnila cestu do Paříže.
Paříž hýřila bujarým nočním životem a tuto svobodomyslnou atmosféru Toyen milovala. Často navštěvovala zábavní podniky jako Folies Bergere, což se promítlo do jejího atraktivního plátna Serenáda (1924–1925) se spoře oděnou orientální tanečnicí a hudebníkem po jejím boku. Podobný výjev zaznamenala na obrazu ze stejného období Tři tanečnice. Ten se nachází ve sbírce Národní galerie Praha.
K vidění v Letenských sadech
Prarodiče současné majitelky patřili do okruhu blízkých přátel pařížské avantgardy, do které se řadila právě i Toyen. Obraz kolem roku 1950 koupili přímo z malířčina ateliéru a v rodinném sídle zůstal až dodnes.
Detail spoře oděné orientální tanečnice na obrazu Serenáda.
Znovuobjevený obraz se řadí do autorčina naivizujícího období, které je odborníky vysoce ceněné. Olej na plátně s rozměry 55×65 cm je v těchto dnech k vidění v nově otevřené výstavní síni v ikonické budově Expo 58 v pražských Letenských sadech. Vstupné je zdarma a návštěvníci si toto i mnoho jiných výtvarných děl mohou prohlédnout každý den (10–18 hodin) až do 27. listopadu, kdy bude obraz vydražen. Vyvolávací cena byla stanovena na rovných deset milionů korun.
