Článek
Velká část světově proslulých veletrhů – ať už ukazují nablýskaná auta, léky, nebo nové vlaky – se odehrává v sousedním Německu. Na miliardách, které roztáčí tamní výstavářský byznys, jsou dlouhodobě závislé i české firmy. Skutečně světových akcí v Česku se totiž moc nekoná, patří k nim třeba Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně nebo veletrh zemědělské techniky Techagro.
Od loňského března se žádné velké veletrhy v Evropě neuskutečnily. Někteří čeští výstaváři vyhlásili bankrot, propustili lidi a rozprodali majetek. Ti větší živoří a ti nejinovativnější se snaží vymyslet způsob, jak se uživit jinak. Ale ani lídři trhu se do budoucna nemusí udržet.
Místo stánků vyrábí kuchyně
Největší tuzemský výstavář, rodinná česko-švýcarská společnost Miba, dávala před covidem práci třem stovkám lidí, ale teď jich je sotva sto. Mohlo to být ještě méně, podařilo se jí však rozjet nový výrobní program. Vedle projektování a výstavby expozic se pustila do výroby interiérů včetně kuchyní.
„Využili jsme naše šikovné truhláře a montéry a od začátku dubna jsme se aktivně pustili do interiérů pod novou značkou SYMA Living. Už v červenci jsme byli schopní drobnou truhlařinou dělat měsíční obrat kolem pěti milionů korun. Považuji to za velký úspěch,“ líčí Milan Baše, majitel firmy z druhé generace.
Přesto firma s obratem 550 milionů korun v roce 2019 v loňském „covidovém roce“ utržila 161,5 milionu korun a skončila ve ztrátě 38 milionů korun. S novou státní pomocí, která je zastropována částkou 800 tisíc eur, umaže asi polovinu ztráty.
Šéf Miba zatím společnost dotuje ze svých vlastních úspor. Peníze mu zbývají do léta a nevylučuje, že bude prodávat osobní majetek, aby ji zachránil. S konáním veletrhů to totiž i letos vypadá bledě.
„Pokud se nebude cestovat, tak pořadatelé velkých výstav raději akce posunou, aby si nezkazili jméno nízkou účastí. To už se děje. Velké veletrhy jako Messe Frankfurt nebo Messe Berlin se posouvají do roku 2022. Pokud nějaké akce budou, půjde o malé regionální výstavy, vánoční trhy nebo regionální stavební veletrhy. Velké akce nebudou,“ vyhlíží Baše.
Konání obřích veletrhů může podle něj ohrozit i nejistota spojená s vakcinací ve světě. Akce s vysokými desítkami až stovkami tisíc návštěvníků z řad firem potřebují skutečně globální publikum. „Bohaté státy se proočkují. Ale velké výstavy dávají smysl, jen pokud přilákáte manažery a obchodní zástupce také z Jižní Ameriky, Afriky a Asie,“ vysvětluje podnikatel.
Černý scénář
Svým přechodem k výrobě interiérů zareagoval na nejistotu. Majitel firmy má v hlavě ještě horší scénář, který by znamenal úplný konec výstavařiny. „Může se stát, že přijde nový kmen covidu-19, na který nebude fungovat vakcína, a spustí novou vlnu. To by mohlo znamenat, že výstavy budou až v září 2022. Výstavní část firmy pohřbím a s nejlepšími lidmi, které si nechám, budu pokračovat v SYMA Living,“ dodal.
Černý scénář by znamenal velké zeštíhlování, protože na výrobě kuchyní nebo skříní se nedá tolik vydělat jako na expozici při autosalonu ve Frankfurtu. Tam jedna zakázka pro výrobce pneumatik Continental vynesla milion eur.
Čeští výstaváři nestaví jen expozice, ale zařizují také ubytování, letenky nebo doprovodný program na veletrzích. Většina firem si náhradní program nenašla, propouští a dopadá to i na jejich subdodavatele. „Na Úřad práce se hlásí stolaři, zámečníci, dodavatelé audio služeb, grafici,“ vyjmenoval šéf Asociace výstavářských firem Jiří Carda. „Stav je opravdu zoufalý a nedohlédneme, kdy se situace změní,“ dodal.
Ani on nevyloučil nejhorší scénář. „Mohlo by se stát, že stoletá tradice českého výstavářství skončí a budeme nahrazeni konkurencí z Polska, Maďarska, Německa nebo Rakouska,“ připustil.
Výstaváři svolali na středu demonstraci v Praze, ale akci odvolali poté, co vláda v pondělí schválila nový program COVID Veletrhy. Pomoc je kromě veletrhů určena také pořadatelům eventů (například firemní večírky nebo plesy) a kongresů. Stát rozdělí 600 milionů korun stovkám žadatelů. Podmínkou je, že firmě klesl v období od března do října 2020 obrat meziročně o 30 procent a vykázala ztrátu. Soukromníkům stát kompenzuje 60 procent nákladů, subjektům s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku třeba (Brněnské výstaviště nebo Kongresové centrum Praha) jen 40 procent.
Nad vodou díky dezinfekci
Ne všichni v oboru na pomoc dosáhnou. Třeba úspěšný organizátor plesů, galavečerů, firemních večírků nebo svateb Borovka Event ve ztrátě nebyl. „Začali jsme dělat jinou činnost, udrželi jsme všechny zaměstnance a ani nesnižovali mzdu,“ říká majitel David Borovka.
Jeho recept na krizi? Firma, která představovala třeba vozy Porsche nebo novinky výrobce elektrospotřebičů a autodílů Bosch, loni ve velkém začala vyrábět dezinfekční stojany pro Škodu Auto a dnes je ještě dodává do Švýcarska, kde jsou skutečně na každém rohu. Třeba jen letiště v Curychu si objednalo 63 stojanů. „Připravujeme také developerský projekt apartmánového domu na Šumavě,“ uvedl Borovka ke svým dalším plánům. O stojany totiž už není takový zájem jako loni.
Ani on nevidí eventový byznys v růžových barvách. „Loni jsme ještě nějaké eventy dělali, pokles byl o 30 procent. Ale teď už propadají o 90 procent a výhled je pořád stejný. Jsme smíření s tím, že už eventy v naší firmě nebudou živit deset lidí, ale třeba jen čtyři,“ dodal Borovka.
Podle předsedy České eventové asociace Víta Rozehnala loni obor veletrhů, kongresů a eventů z odhadovaných 100 miliard korun klesl na 20 miliard.
„Jsme první, kdo byl omezen, a budeme poslední, kdo získá kompenzace a vylíže se z toho. Dopadlo to tvrdě. Pomoc je dobrý signál pro ty, kteří byli ve ztrátě, protože obor kromě podpory z programu Antivirus nedostal nic,“ uvedl.
