Obnovit ekonomiku „zeleně“? Politici u nás ani ve světě se neshodnou

O „zelenějším“ světě po pandemii aktivně přemýšlí severoitalský Milán. Město chce po uvolnění karanténních opatřeních zavřít až 35 kilometrů silnic pro auta a zpřístupnit je pouze cyklistům a chodcům.

Lombardie patří mezi vůbec nejzasaženější místa v Evropě, právě odtud se šířila nákaza dál po kontinentu. „Pod zámkem“ je tak nejdéle. Podle údajů milánské radnice se za dobu izolace snížila míra znečištění ovzduší o 30-75 procent (podle různých částí města). Město se tak rozhodlo přes léto transformovat desítky kilometrů ulic na pěší zóny a cyklostezky.

„Už roky pracujeme na tom, aby ve městě bylo méně aut. Když každý řídí auto, není tu místo pro lidi,“ okomentoval podle britského Guardianu rozhodnutí milánský radní Marco Granelli. Podle něj se Milán musí přizpůsobit situaci a také se připravit na obnovení ekonomiky, právě vzniklý prostor na ulici chce starosta i pro obchodníky, umělce a další, kteří aktuálně strádají.

Vzhledem k tomu, že je Milán přibližně měsíc před ostatními zeměmi, může sloužit i jako vzor. „Příští měsíce v Miláně, Itálii, v Evropě rozhodnou o podobě následující dekády,“ komentuje další milánský radní Pierfrancesco Maran.

O tom, zda má revitalizace ekonomiky být, či nebýt „zelená“, se diskutuje po celé Evropě.

„Evropa by měla zapomenout na Green Deal a řešit důležitější věci,“ prohlásil český premiér Andrej Babiš přibližně před měsícem.

Green Deal neboli Zelená dohoda je klíčovou strategií současné Evropské komise. Obsahuje mimo jiné závazky k dodržení uhlíkové neutrality a redukci skleníkových plynů.

Po vypuknutí koronavirové pandemie v Evropě však došlo k rozdělení na ty, kteří ji i v rámci krize považují za zásadní, a ty, již považují „zelenou ekonomiku“ za podřadnou záležitost, která se do souvislosti s obnovením evropské, potažmo světové ekonomiky dávat nemá.

Někteří evropští politici na začátku dubna vyzvali evropské instituce a jejich šéfy - Ursulu von der Leyenovou, Charlese Michela a Davida Sassoliho, aby tzv. Green Deal odložili. Mezi europoslanci, kteří vyzvali komisi, aby dala Zelenou dohodu momentálně „k ledu“, patří i český politik Alexandr Vondra a Jan Zahradil, Nizozemec Derk Jan Eppink, Švéd Peter Lundgren nebo Ital Sergio Berlato.

Podle nich se na první místo musí „stavět pragmatismus“ a „posunout nové legislativní kroky, včetně Green Deal, na neurčito“, píší v prohlášení. Celkově Evropskou unii vyzývají k přehodnocení dosud daných priorit.

Další ale zastávají přesný opak. Sedmnáct ministrů životního prostředí členských států volá po podpoře Green Dealu. Tvrdí, že dokument naopak musí stát ve středu úsilí o revitalizaci evropské ekonomiky. Vzhledem k výroku českého premiéra, který mimochodem citovala i zahraniční média, je jasné, že se Česká republika k prohlášení nepřidala. Chybí i některé země tzv. Visegrádské čtyřky.

Podepsali ji naopak například ministři Dánska, Finska, Itálie, Rakouska, Lotyšska, Lucemburska, Portugalska, Španělska, Švédska, Nizozemska, Německa, Francie nebo Řecka.

Podpora „zelené“ postkoronavirové ekonomiky se znovu začíná ozývat i od velkého světového hráče - Spojených států amerických. Demokratická kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová vyzvala na svém Twitteru k „zelenému“ řešení historicky vysoké nezaměstnanosti a opět volá po tzv. Green New Deal.

Green New Deal, tedy Nový zelený úděl, se ve Spojených státech nazývá plán na „zelenou“ sociální a ekonomickou reformu, a právě Ocasio-Cortezová je jednou z jejích hlavních tváří. Vedle ní například senátor Ed Markey, ale také bývalý viceprezident a aktuálně demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden.

Odkazuje k tzv. New Deal prezidenta Roosevelta, tedy plánu na obnovení americké ekonomiky po Velké hospodářské krizi. Přestože paralela vznikla dávno před vypuknutím pandemie, nyní se zdá více než příhodná.

Podobně jako v Evropě se ale američtí politici nedokážou shodnout, zda je „ideální chvíle pro zelenou ekonomickou revoluci“, nebo o „tom právě teď není čas přemýšlet“.