Článek
ČTK to dnes řekl Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě, které památku spravuje. Chata postavená v roce 1899 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče sloužila jako jídelna, před šesti lety vyhořela. Muzeum se poté rozhodlo pro vědeckou rekonstrukci objektu, který byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou.
„Jsme ve fázi intenzivního dokončování,“ uvedl Ondruš. Stavba je v podstatě hotová, odstraňují se nedodělky či závady, dělají se testy.
„Zrovna dnes byly poslední testy protipožárního systému,“ uvedl Ondruš. Například podlahu je třeba dohoblovat, pak se natře. Dokončuje se nábytek, jehož část je již připravena na Libušíně, také vybavení gastroprovozu.
Stavba by podle Ondruše měla být dokončena 21. května, gastroprovoz a nábytek do 5. června, následovat by měla kolaudace. Muzeum nyní hledá nájemce nejen Libušína, ale celého areálu i se sousední Maměnkou, kterou také navrhl Jurkovič a slouží jako hotel s třemi desítkami lůžek. Nabídky by měly chodit do příštího týdne. „Podle návrhu smlouvy předpokládáme, že předáme nájemci celý provoz 20 dnů před otevřením, aby si ho mohl dovybavit a připravit,“ uvedl Ondruš. Muzeum vyhlásilo výběrové řízení na nájemce opakovaně. „V první soutěži byli dva zájemci, došli jsme k závěru, že možná kvůli krizovým opatřením někomu uniklo, že je výběrové řízení vyhlášeno, a vyhlásili jsme ho znovu,“ uvedl Ondruš.
Při rekonstrukci objektu bylo podle něj použito pět až sedm procent původních prvků, použily se zejména některé trámy, původní jsou také některá okna. U vchodu jsou vidět dva původní trámy z roku 1891 z první chaty, která na místě Libušína byla. Na trámu bude i logo Pohorské jednoty Radhošť, která areál vybudovala.
Obnova Libušína byla podle Ondruše specifická využitím tradičního způsobu opracování dřeva, převážně ručního opracování, ručního tesání trámů nebo ručního hoblování. Ještě náročnější, než se původně čekalo, bylo skloubení moderních technologií, například samozhášecího systému, a roubené dřevěné stavby, u které se předpokládá, že si bude nějakou dobu ještě „sedat“. Libušín se po rekonstrukci vrátí do podoby v roce 1925.
Náklady na obnovu Libušína byly asi 111,5 milionu korun, z toho stavba si vyžádala asi 96 milionů korun. Včetně nákladů na likvidace požářiště, zabezpečení staveniště nebo předprojektovou dokumentaci se od požáru do objektu dalo přes 117 milionů korun.
