Hlavní obsah

Obnovené střety na arménsko-ázerbájdžánské hranici si vyžádaly 3 mrtvé

Foto: Profimedia.cz

Podle arménské armády Ázerbájdžán napadl vojáky kontrolovaná stanoviště, Ázerbájdžán protivníka obvinil z vojenských provokací.

Na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem se opět rozhořel konflikt. Za posledních 24 hodin tam zemřeli nejméně tři Arméni a čtyři další byli zraněni. Ázerbájdžán oznámil dva zraněné.

Článek

Agentura Interfax později informovala, že se obě strany konfliktu rozhodly přistoupit na příměří, aby se situace uklidnila.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Oba národy z vyostření konfliktu podle webu Washington Post obviňují druhou stranu. Arménská armáda tvrdí, že Ázerbájdžán napadl vojáky kontrolovaná stanoviště, Ázerbájdžán naopak protivníka obvinil z vojenských provokací v okresu Kelbadžar a dodal, že na ně bude dále odpovídat stejnou měrou jako doposud.

Arménské a ázerbájdžánské síly po sobě znovu střílejí od začátku července, kdy se vojáci střetli poblíž arménského města Jerach na hranicích ázerbájdžánské exklávy Nachičevan. Mezi zraněnými byl podle webu Eurasianet i starosta města, Ázerbájdžán později oznámil, že arménský odstřelovač zabil jednoho jejich vojáka v okrese Kelbadžar.

Dnešní incident je jedním z nejtragičtějších od loňské šestitýdenní války. Napětí mezi dvěma státy, které byly v minulosti součástí Sovětského svazu, se po několika letech silně vyostřilo v září loňského roku. Konflikt, který byl nejvážnější za více než 25 let, je součástí několika desetiletí trvajícího sporu o území Náhorního Karabachu, které leží mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

6 a půl tisíce obětí

V rámci loňského podzimního konfliktu zemřelo šest a půl tisíce lidí. Válka se vyznačovala bezprecedentním nasazením bezpilotních dronů, ale i souboji na sociálních sítích, kde se šířily státní propagandy z obou stran. Arménie nakonec o území Náhorního Karabachu, které kontrolovala téměř tři dekády, přišla.

I po podepsání příměří, které zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Ruska v listopadu 2020 vyjednali v Moskvě, se vlády v Baku a Jerevanu čas od času obviňovaly z útoků. Konflikt však na několik měsíců takřka utichl.

V letošním květnu ale Arménie obvinila ázerbájdžánskou armádu, že překročila právoplatnou hranici a usídlila se v provinciích Sjunik a Gergarkunik i u jezera, které spolu země sdílejí. Ázerbájdžán své vojáky z mezinárodně uznaného arménského území navzdory výzvám Evropského parlamentu, Spojených států a Francie dosud nestáhl.

Světové mocnosti chtějí zabránit tomu, aby boje v Náhorním Karabachu nezpůsobily širší konflikt se zapojením Turecka a Ruska; Ankara jednoznačně podporuje Baku, zatímco Jerevan se dovolává spojenectví s Moskvou, která má v zemi vojenskou základnu. Obavy panují také o bezpečnost ropovodů a plynovodů, které přepravují ázerbájdžánský plyn a ropu přes jižní Kavkaz na světové trhy.

Foto: Seznam Zprávy

Oblast Náhorní Karabach.

Rostoucí vojenská spolupráce mezi Tureckem a Ázerbájdžánem

Turecko a Ázerbájdžán ale zřejmě plánují další rozšíření úzkých vojenských vazeb. 15. června se turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan v oblasti Náhorního Karabachu setkal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a podepsal s ním další dohodu o vojenské spolupráci.

Předseda tureckého předsednictva obranného průmyslu (SSB) Ismail Demir vyjádřil názor, že Turecko a Ázerbájdžán by měly jednat v souladu s heslem „dva státy, jeden národ“, které země často používají, aby zdůraznily úzké kulturní a politické vazby. Podle webu Forbes se ale nyní díky systematickým společným cvičením a intenzivním interakcím z hesla „dva státy, jeden národ“ téměř stalo „dva státy, jedna armáda“.

Již v měsících předcházejících poslední válce o Náhorní Karabach Ankara výrazně posílila vývoz zbraní do Baku. Mimo jiné Turecko Ázerbájdžánu dodalo právě bezpilotní letouny, které Ázerbájdžánu v konfliktu daly nespornou výhodu. Arménie, jejíž armáda nemá příliš silné letectvo, se totiž s útoky dronů nedokázala nijak vypořádat.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků.

Doporučované