Článek
V Americe měli možnost sledovat na obloze velmi vzácný jev, ke kterému naposledy došlo před 150 lety. Jednalo se o takzvanou lunární trifektu.
To znamená, že dochází celkem ke třem odlišným jevům úplňku současně. Úplněk byl zaprvé super, zadruhé modrý a zatřetí rudý.
Ve středu v noci byla na obloze k vidění lunární trifektaVideo: Tereza Nováková, NASA
Superúplněk, modrý měsíc a rudý úplněk současně
Superúplněk neboli superměsíc byl již třetím v řadě za poslední dobu. K prvnímu došlo 3. prosince a ke druhému 2. ledna. Tento jev označuje situaci, kdy je Měsíc od Země vzdálený méně než 360 tisíc kilometrů. Na obloze tak Měsíc září mnohem jasněji a také je o něco větší než jindy, protože se nachází blíž.
Druhou fází byl modrý Měsíc. To neznamená, že Měsíc má doopravdy modrou barvu. Jde o situaci, kdy se dva úplňky vyskytují v jednom kalendářním měsíci. V angličtině tak od tohoto jevu vzniklo spojení „once in a blue moon“, v Česku se místo toho říká „jednou za uherský rok“.
Třetí fází, ke které došlo, byl rudý úplněk. Tak se přezdívá situaci, kdy dojde k úplnému zatmění. Měsíc je ve stínu Země, ale mírně ho osvětluje Slunce. Na obloze tak získá načervenalou až rudou barvu.
V Česku úkaz vidět nebyl, v červenci však lze čekat jiný jev
Lunární trifekta byla viditelná zejména v zahraničí. Jev mohli pozorovat v noci z 30. na 31. ledna zejména na západě USA, v Kanadě nebo v Austrálii. Pro Českou republiku a obecně pro Evropu ale naneštěstí viditelný nebyl. V této zeměpisné délce vyšel Měsíc až ve chvíli, kdy vystupoval z polostínu. K zatmění došlo po poledni našeho času.
V Česku byl k vidění úplněk tak, jak ho lidé znají. Nemusejí být ale smutní. „27. července se můžeme těšit na jedno z nejdelších měsíčních zatmění v tomto století,” doplnil Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.
Neobvyklou podívanou ve studiu Seznamu komentoval ředitel pražského planetária Jakub Rozehnal.
