Článek
Profesor Radim Hrdina a jeho kolega Ladislav Burgert dokázali kyselinu hyaluronovou zvláknit tak, aby z ní šla vyrobit netkaná látka. Výzkum provedli na základě impulzu ze strany soukromé firmy, která vyrábí zdravotnický materiál a polysacharidy, mezi něž se řadí právě i kyselina hyaluronová. Majitelé firmy si na jedné konferenci posteskli, že by bylo skvělé kyselinu zvláknit, aby z ní šel vyrábět zdravotnický materiál.
Hrdina s Burgertem zvedli hozenou rukavici a po zhruba dvou letech v laboratoři představili výsledek. „Kyselinu se nám nejprve podařilo zvláknit na silná vlákna. Ta jsou však příliš těžká a výsledný výrobek z nich by byl velmi drahý, neboť sama kyselina hyaluronová je velmi drahý materiál. Kolegu tedy napadlo, že z kyseliny zkusíme vytvořit staplové vlákno, které je velmi lehké. A to se podařilo,” popisuje začátek bádání Radim Hrdina.
Z lehkého staplového vlákna je možné už vytvořit velmi lehký materiál, jehož výrobní cena již není tak vysoká. Jde o netkanou textilii, jejíž metr čtvereční váží jen 15 gramů. Tato textilie, jejíž vývoj a patentování trvalo skoro sedm let, se používá jako krytí na špatně se hojící rány. Kyselina hyaluronová se do nich začne vstřebávat a rána se rychle hojí.
„Je to vhodné například pro diabetiky, které trápí bércové vředy. Kyselina hyaluronová funguje velmi rychle v prvních dnech a hojení je opravdu viditelné, což významně zlepšuje i psychiku pacientů, kteří opravdu na vlastní oči vidí, jak se jim rána hojí,” popisuje profesor Hrdina. Nyní s kolegou vyvíjí takové vlákno, z něhož bude možné vyrobit textilii, která bude hojit ránu zevnitř. Ta bude například po operacích bránit srůstům uvnitř těla.
Kyselina hyaluronová je cukr uspořádaný do polysacharidového řetězce, jde tedy o prášek. A ten je ve zdravotnictví nepoužitelný. Zdravotníci ani nemají možnost ho pro pacienty rozmíchávat ve vodě, řešením je proto právě textilie, kterou vytvořili pardubičtí vědci.
Byť její název zní velmi chemicky, je kyselina hyaluronová pro lidi běžnou látkou, kterou mají v těle. „Sedmdesátikilogramový člověk má v těle zhruba 15 gramů kyseliny hyaluronové. Tu si tělo průběžně zpracovává a pak i samo vyrábí, za den si jí vyrobíme asi pět gramů,” popisuje Hrdina.
