Článek
Přes 250 tisíc nakažených, téměř 90 tisíc uzdravených a víc než 10 tisíc mrtvých. Taková je přibližná dosavadní bilance nového koronaviru.
Pokud jde o těžký průběh nemoci a fatální následky, mezi nejvíce ohrožené patří senioři. Zatímco riziko úmrtí pro nakaženého člověka mladšího 40 let je asi 0,2 procenta, nad 60 let už je to 3,6 procenta a nad 80 let bezmála 15 procent. Rizikovou skupinou jsou ale i lidé s chronickým onemocněním, jako je hypertenze, cukrovka, kardiovaskulární, chronické respirační nebo onkologické onemocnění. Stejně tak je průběh nemoci zhoršený u osob s oslabenou imunitou.
Těžkými příznaky trpí 14 procent lidí, šest procent se setká s kritickými symptomy. Právě rizikové skupiny je třeba před koronavirem intenzivně chránit. Obavy ale nákaza vzbuzuje i u zcela zdravých jedinců.
Dobrá strava je základ
Reakci organismu na virus lze alespoň do určité míry ovlivnit posílením vlastní imunity a kondice. Podle materiálu publikovaného Státním zdravotním ústavem hraje klíčovou roli například pestrá a zdravá strava a konzumace potravin bohatých na omega-3 mastné kyseliny a vitamín D, které napomáhají ke kontrole zánětlivých procesů v těle a nachází se třeba v rybách či rybím oleji.
K posilování imunitního systému nabádá i Ministerstvo zdravotnictví. „Konzumujte protizánětlivé potraviny (obecně zelenina a ovoce), omezte ty zánětlivé (vysoce zpracované potraviny s nadbytkem cukru, soli, nasycených tuků, nadbytek masných výrobků). Dále se snažte omezit stres, udělejte si čas na cvičení a dopřejte si dostatek spánku. Následně můžete doplnit potřebné vitamíny a minerály,“ vzkazuje ministerstvo.
Kouření a obezita
Otázky se objevují také okolo vlivu civilizačních chorob na průběh nemoci COVID-19. Například britský resort zdravotnictví zmiňuje mezi rizikovými faktory i obezitu. Větší potíže hrozí zejména lidem s BMI od 40 výše. Kromě obezity mohou potíže způsobit i další komorbidity, které jsou na ni vázané - včetně zmiňovaného diabetu, vysokého tlaku nebo kardiovaskulárních potíží.
„Obezita a kouření jsou faktory, u kterých předpokládám zvýšené riziko vzniku závažných komplikací,“ řekla nedávno pro časopis Forbes k situaci kolem koronaviru lékařka Steffanie Strathdee z Kalifornské univerzity v San Diegu.
Kouření či vapování podle odborníků může způsobit, že je organismus při setkání s koronavirovou infekcí více zranitelný. Na spojení mezi kouřením a oslabením imunitního systému či plicními záněty v souvislosti s koronavirem nedávno poukázali také lékaři v odborném časopisu Scientific American. Na výsledky rozsáhlejších studií, které by tato tvrzení podpořily, však bude třeba ještě nějakou dobu počkat.
Data z Wu-chanu
S bližšími poznatky o povaze koronaviru a jeho šíření přišla před několika týdny Světová zdravotnická organizace (WHO), jejíž experti zkoumali dopady COVID-19 přímo v ohnisku nákazy. Své závěry shrnuli ve zprávě.
Doba léčení nemoci se podle jejich zjištění pohybuje mezi třemi a šesti týdny, přičemž 5 % všech pacientů s koronavirem potřebuje umělou plicní ventilaci, dalších 15 % procent nemocných pak musí dýchat vysoce koncentrovaný kyslík. Většina nakažených vykazuje příznaky, kterými jsou horečka (88 %), suchý kašel (67,7 %), dýchavičnost (18 %), bolest v krku, migrény a bolesti svalů (14 %). Mezi méně časté symptomy pak patří zimnice (11 %), závratě a zvracení (5 %) nebo průjem (4 %). Naopak rýma příznakem nákazy koronaviru není.
Letalita (smrtnost) viru se v Číně pohybuje okolo 3,4 % a ovlivňuje ji zejména věk, další onemocnění, pohlaví a především možnost léčby. Například v Číně totiž pětina nakažených potřebovala nemocniční péči, která trvala několik týdnů. Země má přitom lůžkové kapacity pro 0,4 % své populace. Zpráva WHO uvádí, že rozvinuté země mají kapacity obvykle mezi 0,1 % a 1,3 %. Nemocnice ale musí udržovat i standardní péči, počet lůžek nemůže být počítaný jen na pacienty s koronavirem.
