Článek
„Björk jsem objevila zcela náhodou. Mí rodiče jsou operní pěvci, takže můj přístup k popové hudbě byl téměř nulový. Vždy jsem si desky půjčovala od svého kmotra a album Homogenic od Björk jsem objevila, když mi bylo deset nebo dvanáct. Pustila jsem si to a nestačila koukat. Umíš si představit, že když je tohle první popové album, které slyšíš, tak už jsi celkem rozmazlený. Bylo to extrémně zajímavé, protože nejde o nejsnazší hudební sousto. Bylo to velice inspirativní a otevřelo mi to zcela nové možnosti ve velice raném věku, zmiňuje Josin.
„Radiohead jsem objevila až v dost pokročilém věku, když mi bylo asi pětadvacet, v čele s albem In Rainbows. To bylo první album, které jsem od nich slyšela. Chtělo to několik poslechů, ale pak jsem se stala totálně závislou. Objev Radiohead a veškeré sólové tvorby Thoma Yorkea zcela změnil mou představu o hudbě,“ říká Josin.
Nedávno jsem navštívil projekci kolegů, hudebních novinářů Miloše Hrocha a Karla Veselého, kde se věnovali depresi v popové hudbě. Mezi vybranými byli i Björk a Thom Yorke. Melancholie a deprese v hudbě na mě mají osobně velice pozitivní vliv a Josin to má naštěstí podobně. „Nedokážu psát, pokud mě melodie trochu nebolí. Vždycky tam musí být drobné bodnutí a jedině tak poznám, že je to to pravé. Myslím, že je to ten nejsilnější pocit. Protože má v sobě všechno. Je tam bolest a naděje, stejně jako minulost a budoucnost. Pro mě je ten pocit největší inspirací k tvorbě,“ říká na konci rozhovoru Josin.
Celou reportáž najdete v úvodním videu. Jak naladit Televizi Seznam u vás doma? Praktický návod ZDE.
