Článek
Řada analytiků při pohledu na rostoucí burzy kroutila hlavou, padaly otázky typu „jak je možné, že tak rostou“ a „jestli vzali obchodníci v úvahu hrozící rozsah propadu“.
Už víme, že nevzali. Evropské a po nich také americké burzy se dnes po otevření poroučely do minusu.
V USA se čekalo na březnové tržby, jejichž vývoj navzdory řadě signálů obchodníky zaskočil. Propadly se totiž o 8,7 procenta, což je nejhorší propad za posledních 30 let – déle USA tuto statistiku ani nevedou. V praxi se tedy naplno ukázalo, že své obchody zavřely tisíce obchodníků a milionům Američanů nedorazila výplata.
Americká data dokazují, že se tamní spotřebitelé chovají jako při příchodu reálné ekonomické krize – o čtvrtinu vzrostly útraty za jídlo a pití, na polovinu se scvrkly tržby prodejcům textilu a čtvrtinový propad hlásili prodavači nábytku a vybavení do bytů a domů.
A aby toho nebylo málo, kromě mizerných dat z maloobchodu zdrtila vyhlídky také čísla z výroby. Podle nich došlo v březnu 2020 k největšímu propadu výroby od roku 1946 – a ani v tomto případě americká vláda statistikou za delší časové období nedisponuje. Vzhledem k tomu, že jde o údaje za březen, kdy se opatření proti koronaviru teprve rozbíhala, lze se jen dohadovat, jaký obrázek vykreslí dubnová čísla. Jedno je však jisté: pěkná nebudou.
Fakt, že Američané zavřeli peněženky – ať už proto, že nemají peníze kde utratit, nebo nemají peníze na utrácení, je pro největší ekonomiku světa špatná zpráva. Americké domácnosti totiž ročně utratí zhruba 68 procent amerického HDP a pokud se nevrátí do obchodů, nepomohou ani biliony dolarů státní pomoci.
Ty sice do ekonomiky už plynou, ale podle řady kritických hlasů ne dost rychle. „O záchraně byznysu rozhoduje rychlost, ne byrokracie,“ shrnula pro list The New York Times hlavní ekonomka auditorské společnosti Grant Thornton Diane Swonková.
