Článek
Summit zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) skončil v Papui-Nové Guineji bez závěrečného komuniké kvůli sporům USA a Číny ohledně problémů světového obchodu. Spojené státy podle agentury AP trvaly na tom, aby dokument důrazně odsoudil „nekalé“ obchodní praktiky. Peking si podle americké televize CNN formulaci vyložil jako přímý útok. V podobném duchu se opakovaně vyjadřoval americký prezident Donald Trump a další členové jeho administrativy.
Čína zase požadovala kritiku obchodního protekcionismu, jehož se podle Pekingu dopouštějí USA. Místo závěrečného komuniké se tak 21 států regionu omezilo na závěrečné prohlášení Petera O'Neilla, premiéra hostitelské země.
Kanadský premiér Justin Trudeau pro CNN potvrdil, že za absencí závěrečného komuniké skutečně stály spory mezi oběma velmocemi. „Jsou tu různé pohledy na konkrétní věci,“ řekl.
Summit po oba dny charakterizovaly spory kolem problémů světového obchodu a boj mocností o vliv v jižním Pacifiku, kde se ve stále větší míře angažuje Čína. Americký viceprezident Mike Pence Čínu tvrdě kritizoval za porušování duševního vlastnictví a nekalé metody mezinárodního obchodu. Vyčetl Pekingu, že chce rozvojové státy půjčkami k financování infrastrukturních projektů uvrhnout do dluhové pasti.
Čínský prezident Si Ťin-pching prohlásil, že svět si musí vybrat mezi spoluprací a konfrontací, kterou podněcuje americký protekcionismus. Zásady mezinárodních organizací, například Světové obchodní organizace (WTO), nelze podle čínského prezidenta „ohýbat kvůli sobeckým záměrům“. Čínský prezident také uvedl, že žádná válka, včetně obchodní, v konečném důsledku nemá skutečného vítěze.
Kvůli poznámkám ze summitu se proti Penceovi ohradilo také čínské ministerstvo zahraničních věcí. „Jedné konkrétní zemi bychom chtěli poradit, aby se místo ukazování prstem na ostatní soustředila na doprovázení svých prohlášení také skutky a chovala se ke všem zemím, malým i velkým, jako k sobě rovným,“ uvedl úřad v prohlášení. Ministerstvo také odmítlo, že by Peking některou ze zemí, kterým poskytuje půjčky, záměrně uvrhl do dluhové pasti nebo se o to snažil.
V Port Moresby, kde se summit APEC konal, jsou známky čínských půjček a investic jasně patrné, stejně jako snaha západních států investovat do papuánské ekonomiky. Spojené státy, Austrálie, Nový Zéland a Japonsko představily na summitu plán v hodnotě 1,7 miliardy dolarů (39 miliard korun) a oznámily, že budou spolupracovat s Papuou-Novou Guineou, aby do roku 2030 zajistily přístup k elektřině pro většinu obyvatel této země.
Rozvodná síť by měla do roku 2030 pokrývat potřeby 70 procent populace, zatímco dnes slouží pouhým třinácti procentům. Papua-Nová Guinea má osm milionů obyvatel, z nichž čtyři pětiny žijí mimo městské oblasti a mají špatnou infrastrukturu. Pence prohlásil, že je to první projekt na základě dohody o spolupráci mezi Spojenými státy, Japonskem a Austrálií, který dává kapitál do infrastruktury v Tichomoří. Zdůraznil, že USA do této oblasti investují jako nikdy dříve.
Čína v rámci iniciativy Hedvábné stezky v regionu mohutně investovala do rozvojových projektů včetně plánu výstavby velké vodní elektrárny v Papui-Nové Guineji. Pro Hedvábnou stezku se Pekingu podařilo získat také Tongu, s níž Čína podepsala memorandum o porozumění a zemi poskytla pětiletý odklad splátek úvěru. Tonga je jedním z osmi ostrovních států jižního Tichomoří, které Číně dluží vysoké sumy. V případě Tongy jde o více než 115 milionů dolarů, což představuje asi třetinu hrubého domácího produktu země, napsala agentura Reuters. Papui-Nové Guineji pak Peking přislíbil čtyři miliardy dolarů na výstavbu silniční sítě.
