Obce škrtají byty pro mladé. Nejistota, že na ně nebude, je velká

Nejistá situace v obecních rozpočtech může nepříjemně dopadnout na mladé rodiny.

Kromě oprav rozbitých cest a chodníků totiž starostové připouštějí, že další položkou, na niž budou muset sáhnout, je budování nových startovacích bytů, které jsou určeny právě zejména pro mladé.

„Máme hotový projekt, máme koupenou starou budovu, kterou potřebujeme zbourat, a v plánu jsme měli, že dáme žádost na Ministerstvo financí o dotaci. Ale teď, když vidím, co se děje…“ říká s povzdechem o investici do pěti startovacích bytů starosta obce Vysočina Tomáš Dubský. Finální rozhodnutí bude na zastupitelích, ale stavbu výhledově nevidí reálně.

O podobném zmrazení plánů na předělání odkoupených budov a pozemků na startovací byty mluví i starostky v městysu Mladé Buky a obci Srbce.

„Podařilo se nám koupit starý statek a na šesti tisících metrech čtverečních ho předělat na bydlení. Nevím, co s tím,“ říká Jana Přecechtělová (STAN), která je nejen starostkou obce Srbce, ale také ředitelkou Sdružení místních samospráv.

Další starostka – Lena Mlejnková ze Semil – pak naznačuje, že situace je tak zlá, že některá města mohou začít přemýšlet také o prodeji obecních bytů.

„To je úplně špatně. Město Semily vlastní 600 bytů, je to naše největší know-how, je to naše devíza a já to odmítám prodávat. Prodáte je jednou a už nikdy ten majetek nenabudete,“ říká.

Kromě startovacích bytů starostové uvádějí mezi možnými dopady krizových časů i rušení plánovaných oprav komunikací nebo výstavbu cyklostezek. O těchto škrtech ale mluví tak, že nejsou pro obyvatele tak podstatné.

„Když si opravíte pěkný parčík, čert to vem, to lidé přežijí, ale nepřežijí, když nebudou mít kam dát dítě do školy nebo kde bydlet,“ říká starostka městyse Mladé Buky Lucie Potůčková (STAN).

Za škrty může aktuální nejistota ohledně budoucích příjmů měst a obcí. Vedle poklesu ekonomiky v souvislosti s pandemií budou mít na rozpočty vliv i daňové změny, které odhlasovali poslanci minulý týden – zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka.

U nich však není ještě zcela jasné, jak se nakonec projeví - jestli a jak vstoupí v platnost. Zákon o nových daních totiž putuje na posouzení do Senátu, kde se zvažuje několik možností, jak dopady na rozpočty zmírnit.

Oslovení starostové popisují, že takto nejistou situaci krátce před koncem roku nepamatují. A připouštějí, že budou mít problémy ufinancovat samotný provoz a už rozjeté investice.

„Je to prostě dobrodružství a je šílené sestavovat rozpočet na příští rok, když vůbec nevíme, s čím počítat a s čím nepočítat,“ říká starosta Dolní Studénky Radim Sršeň (STAN), který už letošní rok z hlediska rozpočtu přirovnává k ruské ruletě a křišťálové kouli.

„Nemáme žádnou jistotu, nevíme, co nám reálně na účet přijde. Jsme z toho všichni špatní,“ shrnuje Lena Mlejnková, starostka Semil (Volba pro Semily).

„Opravy chodníků, opravy silnic, to je holt to, co se bude muset vypustit. Zatím nechceme sahat k personálnímu omezování například městské policie, ale na infrastrukturu určitě dojde,“ zhodnocuje Tomáš Ryšánek, starosta Štětí (ČSSD).

Naopak náměstek primátora Liberce Zbyněk Karban (za ANO) tvrdí, že na rušení investic je ještě čas.

„Nechci žádné úpravy dělat. Věřím a doufám, že výsledný návrh bude jiný, že tam bude nějaká kompenzace pro kraje a města, protože takhle drtivý pro ně ten dopad být nemůže,“ říká.

A ve výsledku podobně věří v záchranu v Senátu i Radim Sršeň z Dolní Studénky.

Vzniklou nejistou a nepřehlednou situaci se snaží ukázat i Sdružení místních samospráv, které představilo daňovou kalkulačku. Ta má ukázat, jak změny dopadnou na rozpočty jednotlivých obcí.

Například Jihlava podle kalkulačky měla v roce 2019 předpokládaný rozpočet 792 milionů korun, který si sdružení vybralo k porovnání jako předkrizový. Pesimistický odhad rozpočtu v případě roku 2021 je pak podle kalkulačky 560 milionů korun, tedy téměř o třetinu méně. Počítá se s případem, že se do rozpočtu města promítne zvýšená sleva na poplatníka, zrušená superhrubá mzda i kompenzace pro živnostníky.

Krajské město podle mluvčího Radovana Daňka v rozpočtu nepočítá s rekonstrukcí sportovní haly nebo s výstavbou cyklostezky Jihlava-Pávov.

Celkově mohou podle odhadů Sdružení místních samospráv přijít obce a města o 32 miliard korun a kraje o dalších 12 miliard korun. U měst může jít o snížení rozpočtu až o 18 procent.