Občané se bouří proti obřímu skladu. Město vymýšlí, jak ze stavby vycouvat

Firma Panattoni staví průmyslové haly pro nejrůznější firmy po celé Evropě. Pro Amazon vybudovala na západním okraji Prahy sklady o rozloze téměř 200 000 m2, tedy největší průmyslovou stavbu v České republice od roku 1989. Počet skladovacích a výrobních hal od této společnosti se v České republice blíží dvěma desítkám. A další chce postavit ve středočeském Novém Strašecí.

Zástupci Panattoni už roky jednají o nové stavbě přímo s radními. Z těchto jednání nejspíš pochází i vizualizace, která nyní koluje mezi místními občany. A právě část místních se proti plánované výstavbě ohradila. Pod tlakem veřejnosti se nyní radnice usnesla, že v průmyslové zóně průmysl nechce.

Pod hlavičkou iniciativy „Nové Strašecí – Občané proti halám“ zaslali místní starostovi a zastupitelům otevřený dopis, ve kterém stavbu odmítají. Průmyslová hala podle nich přinese pouze problémy – zhorší dopravu, přinese hluk a prach, nahradí zelené plochy stavbami a asfaltem a zkazí výhled na okolní přírodu. Navzdory označení „průmyslová zóna“ dnes totiž pro místní obyvatele i chataře představuje Mackova hora především rekreační oblast.

Nové Strašecí leží dvacet minut od Prahy po dálnici D6, která má po svém dokončení spojovat hlavní město s Karlovými Vary. Přímo u sjezdu z dálnice se rozkládá rozsáhlé území známé jako Mackova hora. Nynější pole jsou ale v územním plánu zakreslená jako průmyslová zóna a díky své rozloze, bezprostřednímu napojení na dálnici a strategické poloze mezi Prahou a Německem tvoří ideální prostor ke zbudování průmyslových hal, které už nyní lemují z několika stran hranice hlavního města.

V petici proti výstavbě, komentářích signatářů a nyní i od politiků zaznívají varování před agenturními dělníky, kteří by přišli i za relativně malým platem. Ve Středočeském kraji je nízká nezaměstnanost a pro část obyvatel je v současné době nabídka pracovních míst v jejich vlastním městě spíš přítěží.

„Nové Strašecí je fakticky satelit Prahy,“ říká opoziční zastupitel Pavel Adelt. „Vlastní průmysl město v podstatě nepotřebuje.“

Často se v této souvislosti zmiňují třeba plzeňské Litice, Kvasiny na Rychnovsku nebo Mladá Boleslav. Pod výrazem „agenturní dělníci“ se pak pro mnoho lidí skrývá představa mužů z východu, kteří se po večerech opíjejí a tropí výtržnosti.

Plán na stavbu průmyslových hal v Novém Strašecí zatím nemá přesnou podobu. Územní plán podmiňuje jakoukoliv stavbu vznikem územní studie, kterou město musí během příštích pěti let vyhotovit. Tato studie potom přesně vymezí, jak mohou stavby vypadat nebo jak velká plocha musí zůstat pro zeleň.

Panattoni zpravidla staví haly na klíč jednotlivým firmám. Přesto už nějaké návrhy ze strany firmy směrem k městu padly.

„Dle našich zkušeností se velikost hal v průmyslových zónách pohybuje nejčastěji mezi 20–50 000 m2. Pro průmyslovou zónu v Novém Strašecí vzniklo několik variant umístění hal jako možný podklad pro územním plánem požadovanou územní studii. Poslední varianta, která byla představena vedení města, uvažovala s velikostí hal cca 5 ha, 3,6 ha a 2,0 ha,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí Panattoni pro ČR a Slovensko Karel Taschner.

„Pracovní příležitosti závisí na konečné skladbě uživatelů v budoucí zóně. Podle našich zkušeností z ČR jde zejména o uživatele z oblasti e-commerce (online retail, obsluha zákaznické a prodejní sítě), lehké strojírenské výroby (např. výroba vysokozdvižných vozíků, dopravníkových pásů, výroba jističů, optických kabelových svazků atd.) či subdodavatelů automobilového průmyslu (např. výroba tlumičů, kabeláže).

„Dle našich aktuálních zkušeností z jiných průmyslových zón v ČR jsme přesvědčeni, že nové provozy budou více využívat současné trendy digitalizace a automatizace výrobních provozů a toto se odrazí také v nárůstu poptávky po pracovních pozicích s vyšší úrovní kvalifikace i vyššího finančního ohodnocení,“ dodal Taschner.

Kromě pracovních míst přinesou průmyslové haly městu také daň z nemovitostí, která se podle Panattoni může pohybovat v řádu milionů korun ročně. Místní firmy pak také mohou podporovat sportovní či kulturní akce ve městě.

Město jednalo s firmou Panattoni celé roky, nyní se ale zdá, že o průmyslovou zónu nikdo nestojí. Podle zápisu z jednání městského zastupitelstva se na tom shodli zástupci všech stran, koaličních i opozičních. Situace ale není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Záměr na zbudování průmyslových hal přesně odpovídá platnému územnímu plánu a není na něm nic protiprávního. Pokud vlastníci dnešních polí své pozemky prodají, město může stavbě jenom obtížně bránit.

Z pohledu do katastru nemovitostí vyplývá, že Panattoni zatím žádné pozemky v průmyslové zóně na Mackově hoře nevlastní. Zastupitelé města nicméně pracují s informací, že firma uzavřela s vlastníky jednotlivých pozemků smlouvu o smlouvě budoucí, která obě strany zavazuje v určité době kupní smlouvu uzavřít.

Podle opozičního zastupitele Pavla Adelta (Společně pro Nové Strašecí a Pecínov) proto městu mohou hrozit žaloby za ušlý zisk, pokud by město například změnou územního plánu podnikání nadnárodního koncernu Panattoni poškodilo.

Karel Filip (ČSSD) po posledních obecních volbách obhájil post starosty, u jednání s firmou Panattoni tak byl od samotného začátku. Na řešení problému je podle něj dost času.

„Územní plán pro citovanou zónu ukládá vypracování územní studie, a to do 7 let od účinnosti územního plánu. Pokud do té doby nebude územní studie, která upřesní zastavitelnost plochy (umístění a velikost staveb, zeleň, komunikace, náměstí apod.) nelze, obrazně řečeno, v zóně ani kopnout,“ řekl Seznam Zprávám Filip.

Ve skutečnosti už ale dva roky ze sedmileté lhůty uplynuly. Územní studie, kterou zatím město ukládá, navíc nemůže popírat územní plán, který oblast přímo vymezuje pro lehký průmysl, plochy výroby a skladování.

Městský architekt Viktor Tuček nicméně nastínil, jak by se město mohlo s výstavbou vypořádat.

„Podle mého názoru může územní studie klidně přidat mnohem více zeleně než minimálních 30 % stanovených územním plánem. Ty haly se tím významně zmenší,“ popisuje Tuček.

Město si nyní zadává právní analýzu, která vypočítá možnosti i sankce hrozící v případě, že by investor už do projektu vložil peníze.

„Zatím do toho zřejmě velké peníze vložené nebyly,“ říká Tuček.

Starosta také zatím s územní studií nepospíchá. „Ještě je na to pět let čas,“ ujišťuje Filip.