Článek
Aféra kolem předražené zakázky na prodej elektronických dálničních známek vyústila také do diskusí o tom, jak budou do systému zapojeny tajné služby. Objevily se varovné zprávy, že kontrarozvědka získá online přístup k datům o autech a jejich majitelích, která se budou zaznamenávat přes dálniční kamery.
Jak ale ověřily Seznam Zprávy, s přístupem zpravodajských služeb do chystané evidence o projíždějících autech a jejich majitelích se od začátku počítalo a má to oporu v platném zákoně, který platí už od loňského září.
Tajným službám se tím bezpochyby otevírá další zajímavý zdroj informací, už nyní však mají povolen přístup do mnoha jiných státem spravovaných databází.
„Pokud systém obsahuje například elektronickou evidenci registračních značek a dálničních známek, tak jsme požadovali přístup do této evidence stejně jako ho máme do evidence vozidel. Takže se nejedná o žádnou novinku,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Oprávnění čerpat údaje ze systému virtuálních dálničních známek dala tajným službám novela zákona o pozemních komunikacích, která přechod z papírových na elektronické dálniční viněty upravuje po právní stránce.
První verzi novely dostaly k posouzení vládní úřady už na jaře 2018. S připomínkami se přihlásila také Bezpečnostní informační služba. Kromě jiného požadovala, aby získala přístup k nasbíraným datům.
Do novely chtěla kontrarozvědka vložit tuto pasáž: „Státní fond dopravní infrastruktury zajistí zpravodajským službám České republiky dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění v rozsahu potřebném pro plnění úkolů v jejich působnosti a pro provádění opatření k evidenční ochraně údajů.“
Co se o nás dozví BIS při jízdě po dálnici?
Elektronické dálniční známky se mají prověřovat kromě mobilní kontroly i stacionární formou přes kamery na mýtných branách. Kamera nasnímá registrační značku vozidla, informace se pak automaticky uloží do databáze. K ní budou mít přístup kromě celní správy nebo policie také tajné služby. Provozovatele nasnímaného auta mohou zjistit buď přímo, nebo s pomocí registru silničních vozidel a registru řidičů. Díky síti kontrolních kamer budou mít bezpečnostní složky informace o pohybu a trase auta.
Novelu schválila vláda už loni v únoru, následně prošla Poslaneckou sněmovnou i Senátem a v září vstoupila v platnost.
Požadavek BIS se v ní nakonec promítl ve zjednodušené formě – do výčtu evidencí, které zpřístupňuje zákon o zpravodajských službách BIS, rozvědce (ÚZSI) a Vojenskému zpravodajství, se prostě přidala formulace o „evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění“.
V účinnost (ustanovení je už nyní platné, ale ještě nemá právní účinek) tato pasáž vstoupí až od ledna 2021, kdy se má evidence k nové dálniční známce spustit.
Zákon o zpravodajských službách v současnosti jmenuje zhruba dvě desítky registrů a evidencí, do kterých mají tajné služby přístup. Jde například o základní registr obyvatel, evidenci občanských průkazů, pasů, centrální registr zbraní nebo registr silničních vozidel. Už nyní mohou tajné služby také čerpat informace z mýtného systému, který sbírá data od projetých nákladních aut.
Manažeři Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), kteří se dostali pod kritickou palbu kvůli plánované ceně přes 400 milionů korun, naznačovali, že výška zakázky souvisela právě s požadavky tajných služeb.
Podle mluvčího BIS však služba od státu nikdy nepožadovala, aby měl systém pro elektronické viněty jakékoli funkce, které by jinak neměl. „Logicky tedy nemohlo dojít ke zvýšení ceny,“ dodal Šticha.
