Článek
Dan Pfeiffer ve své knize Ano, stále můžeme (Yes We (Still) Can) napsal, že mu bývalý americký prezident Barack Obama dal tři rady, jak si najít manželku na celý život. Z knihy citoval online deník The Huffington Post.
Rozprava se odehrála v roce 2015, kdy Pfeiffer trávil v Bílém domě svůj poslední pracovní den. S Obamou diskutovali o plánech do budoucna, které zahrnovaly i to, že se Dan chystal sestěhovat s přítelkyní Howli Ledbetterovou.
„Takže vy se stěhujete spolu, je to ta pravá, co?” měl podle Pfeiffera reagovat Obama.
Poté, co Pfeiffer řekl ano, Obama se s ním podělil o rady, které dává ohledně manželství každému, s kým se o tom baví. Skládají se ze tří otázek o potenciální partnerce, které jsou klíčem k šťastnému manželství.
Je pro tebe dostatečně zajímavá?
Podle Pfeiffera měl Obama k této otázce říct, že si muž musí uvědomit, že se svou vyvolenou ženou stráví do konce svého života více času než s kýmkoli jiným. A proto by nemělo být nic důležitějšího, než vždycky chtít slyšet její názor na věc. Takže: Zajímá tě? Zajímají tě její názory?
Další otázky byly: Umí tě rozesmát? A myslíš, že bude dobrá máma?
Obama k tomu řekl, že život je dlouhý, a tohle jsou tři věci, které jsou podstatné.
Pfeiffer se s tehdy slečnou Ledbetterovou oženil v říjnu roku 2016. On a jeho manželka patří k několika párům, které se potkaly při práci pro Obamu. Podle Pfeiffera byl Obama velmi pyšný na vztahy, které při práci na jeho kampani a pro jeho vládu vznikly.
Barack Obama’s relationship advice to @danpfeiffer is better than 99% of the advice columns on the Internet. pic.twitter.com/AumDz0M8fY
— Amanda Litman (@amandalitman) June 22, 2018
Manželství s Michelle
Barack Obama se svou ženou Michelle minulý rok v říjnu oslavili dvacáté páté výročí svatby. Michelle se k otázce manželství vyjádřila při svém rozhovoru pro pořad Ellen DeGeneresové v roce 2015.
Doslova řekla: „Přišla jsem na to, že se nesmíte zaobírat maličkostmi. Cesta, kterou jsme spolu absolvovali, legrace, kterou jsme zažili, výzvy, které jsme překonali, dvě krásné dcery, které vychováváme… Tak nějak už mu nenadávám za to, že občas nechá ležet ponožky na zemi, nebo vypráví příběh, který jsme slyšeli už stokrát, a očekává, že se budeme smát, jako bychom ho slyšeli poprvé.”