Článek
Prezident pro Blesk uvedl, že Plocka nevyznamená. „Já jsem jej vyznamenat chtěl. Nechal jsem si proto zpracovat nezávislé odborné posudky od historiků. Mohu pouze poznamenat, že v případě pana Plocka, na rozdíl od Jana Palacha, Jana Zajíce i dalších, lze s úspěchem pochybovat o jeho motivaci,” odůvodnil prezident své rozhodnutí.
Plockova rodina reagovala na prezidentova slova se smíšenými pocity. „Je to zklamání. Aspoň víme, na čem jsme. Když jsme o vyznamenání pro dědu žádali před dvěma lety, zůstalo to bez prezidentovy odpovědi. Jeho slova nás taky částečně rozzlobila. Nemá problém vyznamenat lidi jako pana Tomana (bývalý komunistický ministr zemědělství) nebo paní Pelikánovou (herečka, která v šedesátých letech spolupracovala s StB). Udělal si z toho soukromou akci pro vlastní kamarády,” reagoval pro Seznam Aleš Plocek.
Evžen Plocek se upálil na Velký pátek 4. dubna před padesáti lety. Na největším jihlavském náměstí se polil dvěma lahvemi ředidla a zapálil. Zemřel později v nemocnici. Na Masarykově náměstí má od roku 1990 pamětní desku.
Plockův příběh narozdíl od Palacha a Zajíce není tak známý. Byl to reformní komunista, čelní představitel jihlavské fabriky Motorpal, věřící člověk. Na jaře roku 1969 mu táhlo na čtyřicet. Věřil ve výdobytky Pražského jara a sovětská okupace i následná normalizace poměrů jej přiměly k činu.
Historici doposud o motivech Plockova činu diskutují. Například Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů považuje Plockův případ za hraniční. „To není žádná dehonestace, ale věcný historický pohled. Nezanechal po sobě žádný dopis na rozloučenou. V jeho krvi se našlo větší množství alkoholu,” sdělil historik.
Spis StB vytvořený až na podzim roku 1969 dokonce mluvil o 2,95 promile. „Je to absurdní, přitažené za vlasy. Se spisem se podivně manipulovalo, vzorek krve převáželi do Brna, chtěli dědu dehonestovat,” je přesvědčen vnuk Aleš.
Tak vysokou hladinu alkoholu v osmistránkovém dokumentu odmítlo i Ministerstvo obrany. Loni posuzovalo, jestli Evžena Plocka zařadit mezi účastníky protikomunistického odboje. „S největší pravděpodobností dědeček žadatele před uskutečněním sebeupálení alkohol skutečně požil, aby otupil strach, nicméně s ohledem na to, že k činu přistoupil krátce po osmnácté hodině... a již po 21. hodině téhož dne byl podroben výslechu, kdy o svém činu a motivech k němu mluvil dle náčelníka VB s naprostou rozvahou, lze usuzovat, že dědeček žadatele zřejmě nepožil takové množství alkoholu, které by odpovídalo výše uvedené koncentraci v krvi...,” píše se v rozhodnutí.
Ministerstvo obrany zároveň označilo Plockův čin za „obdivuhodný a odvážný”, který jasně souvisel s odmítnutím sovětské okupace, nicméně zamítlo Plockovo zařazení mezi členy protikomunistického odboje. Především proto, že byl až do konce svých dní členem KSČ. Jeho jednání podle názoru ministerstva bylo namířeno vůči sovětské okupaci, ale ne vůči totalitnímu režimu v Československu.
Evžen Plocek je od roku 2017 čestným občanem Jihlavy, na prezidentské vyznamenání jej před dvěma lety navrhovali senátoři. „Uvidíme, až bude v úřadě nový prezident. Zažádáme znovu,” zakončil vnuk Aleš Plocek.
