Článek
Přes den bude oblačno až polojasno. K večeru by se měly vyskytovat přeháňky a bouřky. Pro celou Českou republiku bude od dvanácti hodin platit výstraha výskytu silných bouřek, která bude platit až do neděle do 22 hodin. Nejvyšší teploty by se měly pohybovat v rozmezí 26 až 30 stupňů.
Na horách v polohách přibližně tisíc metrů nad mořem by mělo být kolem dvaceti stupňů. Foukat bude mírný jihovýchodní vítr do 5 m/s , který v bouřkách přechodně zesílí. Tlak by měl v průběhu dne mírně klesat, k večeru naopak slabě vzestoupit. V sobotu bude oblačno a teploty budou stále šplhat ke třiceti stupňům. V neděli by mohlo být místy polojasno.
Na začátku příštího týdne bude přes naše území postupovat k východu výrazná studená fronta. Za ní se do střední Evropy postupně rozšíří výběžek vyššího tlaku vzduchu od jihozápadu.
Meteorolog Petr Dvořák se zastavil v pražském Klementinu. Podívejte se ve videu nad článkem, jak probíhá měření teplot v jedné z nejstarších meteorologických stanic v Evropě.
Pražské Klementinum slouží meteorologům téměř čtvrt tisíciletí. Teplota vzduchu se v něm pravidelně měří od roku 1775 a jedná se o jedno ze tří nejstarších měření v Evropě. Měřit se už začalo v roce 1752, ale nešlo o systematické zpracovávání dat. Záznamy o pozorování se mnohdy dochovaly pouze v soukromé korespondenci, v kalendářích nebo ve farních kronikách. V místě se také provádí i astronomické pozorování.
Podle ČHMÚ měření teploty a tlaku vzduchu probíhala zpočátku dvakrát denně. Ráno při východu slunce a odpoledne kolem patnácté hodiny. Od roku 1800 až do konce roku 1839 byla prováděna pozorování a měření každé dvě hodiny, počínaje od východu Slunce až do 22 hodin. Po roce 1840 se pozorovalo každou hodinu v rozmezí od 10 do 20 hodin každý den.
Později v 19. století však s poklesem významu Klementina jako astronomické observatoře došlo i k omezení meteorologických pozorování. Na konci 19. století se pozorovalo jen třikrát denně. Úpadek observatoře v Klementinu vyvrcholil na počátku 20. století. I přes veškeré nesnáze se však podařilo udržet chod meteorologických pozorování. V třicátých letech 20. století meteorologové na celém světě začali věnovat zvýšenou pozornost kolísání klimatu, a tak vzrostl i zájem o dlouhodobá historická měření, mezi něž patří i ta klementinská.
