Článek
Spolu s dalšími školskými zařízeními, jako třeba středisky volného času, je to 140 institucí. O církevní školství je obecně velký zájem a mnoho škol nemůže uspokojit všechny zájemce, řekl ČTK Martin Čech ze Sekce církevního školství České biskupské konference (ČBK).
Církevní školství bylo obnoveno po roce 1989, k nejstarším církevním školám vzniklým po revoluci patří Bratrská škola zřizovaná Českobratrskou církví evangelickou a Základní škola sv. Voršily v Praze. První školy začaly vyučovat od školního roku 1990/1991.
Školy zřizuje z největší části katolická církev, tedy biskupství, řády, řehole a farnosti, další školy zřizuje Českobratrská církev evangelická nebo Židovská obec v Praze. Právnická osoba, která zřizuje školu, může někdy provozovat například mateřskou, základní i základní uměleckou školu a gymnázium, jako je tomu třeba v případě Biskupského gymnázia Hradec Králové.
„O církevní školy je velký zájem, značná část škol nemůže uspokojit poptávku, převis zájmu bývá v některých případech několikanásobný. To, že je o církevní školy zájem, je dáno více věcmi. Určitě tím, že je kvalitní, kvalitu mapuje mimo jiné Česká školní inspekce,“ řekl Čech. V rámci veřejné služby jsou církevní školy otevřené všem bez ohledu na vyznání i zájemcům bez vyznání.
„Další věc, která je pro značnou část veřejnosti zajímavá nebo lákavá, i když jsou právě bez vyznání, je duchovní naplnění či naplňování. Co to je, to ‚duchovní navíc‘, nelze přesně pojmenovat, liší se třeba regionálně nebo i tím, pro koho je škola určena,“ popisuje Čech. V Praze třeba působí dvouletá praktická katolická škola pro dívky převážně ze sociálně znevýhodněného prostředí či handicapované. „Tam je duchovní provázení ze strany kněze z příslušné farnosti či dalších zaměstnanců školy v tom, že dívky během studia třeba poprvé zažívají pocit, že mohou být pro někoho prospěšné, že tím mohou být úspěšné. Jiným způsobem se zase provází student na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, což je výběrová škola,“ uvedl Čech.
Církevní a soukromé školství je financováno státem normativně na žáka. Dalším zdrojem financí je pomoc zřizovatele a fundraisingová a grantová aktivita jednotlivých škol a školských zařízení. V minulém roce církevní školství dosáhlo na přibližně čtvrt miliardy korun v projektech EU.
Mluvčí ČBK Monika Klimentová ČTK sdělila, že církevní školství má oproti státem zřizovaným školám větší volnost v nakládání se státní dotací, může přesouvat finance mezi jednotlivými součástmi školy a narozdíl od veřejného školství, kde se odměňuje platem, se v církevním školství odměňuje mzdou, a to smluvní.
„Nejsme tedy vázáni platovými tarify a ředitelé mohou se mzdou pracovat více motivačně. Často jde ale spíše o teoretickou možnost. To souvisí s tím, že pokud se navýší platy ve veřejném školství, tak dotace pro církevní a soukromé školství se odpovídajícím způsobem navýší s ročním i delším zpožděním. A pokud je navýšení platů značné, tak je to problém, který průběžně dobíháme,“ uvedla.
