O Solejmáního smrt se postaral dron řízený z Nevady

Když ve čtvrtek pozdě v noci Solejmání letěl z Damašku do Bagdádu, nepoužil tajnou vojenskou leteckou základnu. Letěl svým osobním letadlem na hlavní mezinárodní letiště v Bagdádu. Jak jistě věděl, letiště není jen každodenní trasou pro místní i zahraniční civilisty a vojáky, ale také sousedí s vojenskou základnou sdílenou iráckou protiteroristickou službou a americkými silami.

Po přistání se podle The Times setkal se sedmi muži včetně zástupce velitele Lidových mobilizačních sil (PMF) Abú Mahdího Muhandise. Všech sedm mužů poté ve dvou vozidlech vyrazilo z letiště po hlavní silnici.

Útok podle The Times provedly dva americké drony MQ-9 Reaper, které Amerika vyslala z vojenské a letecké základny al-Udeid v Kataru. Operátoři, kteří dron ovládali z americké základny Creech v Nevadě, použili pouze dvě rakety, jednu pro každé ze dvou vozidel.

Útok vyvolal rozhořčenou reakci a hrozby ze strany Íránu a jeho spojenců. Nejvyšší představitelé Íránu prezident Hasan Rúhání a duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí slíbili za Solejmáního smrt odvetnou akci. Davy se shromáždily v Solejmáního domovském městě Kerman a v Mašhadu, jednom ze základních míst podpory íránského režimu.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo naopak řekl, že Solejmání mohl ohrozit životy až stovek Američanů a zásah byl učiněn v důsledku bezprostřední hrozby ze strany Íránu.

Útok provedený za pomoci bezpilotního letounu byl dalším z projevů rostoucího napětí mezi Íránem a USA, které se vyostřilo v roce 2018, kdy Spojené státy odstoupily od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, pokračovalo incidenty v Perském zálivu a vyvrcholilo minulý týden útoky v Iráku.

Američané začali používat ozbrojené drony záhy po 11. září 2001. Během prezidentství Baracka Obamy se jejich využití rozšířilo a zdá se, že pod Trumpovým velením dále roste. Nelze to ale říct s jistotou, protože v březnu 2019 Trump zrušil Obamovo nařízení, které vyžadovalo, aby zpravodajští úředníci zveřejňovali počet lidí zabitých při zásahu dronů mimo válečné zóny.

Drony Predator a Reaper USA využívají v rámci „války proti terorismu“ v Afghánistánu, Pákistánu, Iráku, Somálsku, Jemenu, Libyi a Sýrii. Podle Guardianu jsou schopné v konfliktní zóně aktivně působit po dobu asi 16 až 20 hodin – a teoreticky mohou zasáhnout cíl o velikosti běžného okna.

Obamova administrativa v ojediněle zveřejněném dokumentu uvedla, že mezi lednem 2009 a prosincem 2015 provedla proti cílům mimo Afghánistán, Irák a Sýrii 473 útoků (jak z dronů, tak z letadel – data nejsou oddělena). Uznala, že v důsledku těchto útoků zemřelo až 116 civilistů, což jsou zhruba čtyři procenta nahlášených obětí.

Velká Británie podle Guardianu tvrdí, že v rámci útoků jejích bezpilotních letadel v Sýrii a Iráku v období od září 2014 do ledna 2019 zemřel pouze jeden civilista. Při stejných útocích Británie měla zabít 4315 bojovníků.

Nejméně 30 civilistů však prokazatelně zahynulo a 40 dalších utrpělo zranění například při zářijovém útoku bezpilotního letounu americké armády v Afghánistánu. Terčem náletu byla podle nich skrýš členů teroristické organizace Islámský stát (IS), omylem byli ale zasaženi místní rolníci.

Výzkum provedený společností Reprieve v roce 2014 „zjistil, že při pokusech o zabití 41 jedinců USA zneškodnily až 1147 dalších lidí“. Podle webu The Bureau Investigates americké bezpilotní drony od ledna 2004 provedly minimálně 6786 útoků, v rámci nichž zabily 8–12 000 lidí, z toho 750–1500 civilistů.

Poprvé do akce (v Mali) nasadila drony v prosinci také francouzská armáda. Podle agentury AFP se tak připojila ke skupině asi deseti zemí, jež používají ozbrojené drony mimo své území. Patří k nim USA, Británie, Izrael, Turecko a také Írán.

Spojené státy mají ale ve využití vyzbrojených dronů jasně navrch. Americká armáda vlastní přes 1000 dronů, druhá Čína jich podle dat společnosti Jane’s Markets má pouze 68.